(Martin HŮRKA, Ztracená obecní kronika?, Zpravodaj OÚ Vykáň, 2015, č. 1)

Stará kronika obce Vykáň je dnes bohužel nezvěstná. Pravděpodobně bude v držení některého z místních patriotů, který se o taje vykáňské minulosti nechce podělit. Je velká škoda, že obec ztrátou tohoto neocenitelného pramene přišla o kus své historie. Ztrátu bychom do jisté míry chtěli nahradit publikováním výňatků ze 4 sešitů přípravných materiálů pro obecní kroniku (snad onu ztracenou) z pera Josefa Boreckého, jenž byl obecním kronikářem ve Vykáni v období mezi světovými válkami. Sešity jsou uloženy v bezpečí depozitáře Státního okresního archivu Nymburk se sídlem v Lysé n. L. Při čerpání z nich jsou zde záměrně kvůli úspoře místa vynechány údaje opsané Boreckým z knihy Václava Trnky „Kounice a Přerov v Čechách“, jež vyšla roku 1873 (příslušnou knihu si totiž lze prohlížet na stránkách Národní knihovny, viz http://kramerius.nkp.cz). Tyto údaje se většinou váží ke starším dějinám vsi. Rovněž vynecháváme odstavce, které nepojednávají přímo o životě v obci a jen glosují celostátní politickou situaci.

Na úvod si vyjmenujme Boreckým uváděné představitele obce od doby proměny rychtářského úřadu v starostenský. Jako prvního starostu uvádí Jana Honse (1850-1861), následuje František Cibulka (1861-1874), František Prokůpek (1874-1903), Josef Hons (1903-1906), František Prokůpek ml. (1906-1910), Václav Šťastný (1910-1914). Posledním vykáňským starostou v dobách Rakouska-Uherska byl Karel Kadeřávek (1914-..). Dále již nechejme hovořit starého kronikáře:

„25. srpna 1855 stižena byla obec naše krupobitím. Ježto bylo obilí skorem sklizeno, byla škoda hlavně na okopaninách a ovoci.

Roku 1866 po prohrané válce s Pruskem přišlo do zdejší obce oddělení Prusů, však kromě nějakých rekvizic, hojného jídla a pití, žádných násilností se na obyvatelstvu nedopouštěli.

Roku 1870 byl postaven v Mochově cukrovar a od té doby se v naší obci ujalo pěstování cukrovky a podnes se cukrovka hojně pěstuje. Roku 1875 vypukl oheň v čp. 7 a vyhořela též čp. 6, 8 a 9.

Roku 1879 postavila obec novou dvoutřídní školu nákladem 14.270 zl[atých] 24 kr[ejcarů] r[akouského] č[ísla]. Táž byla téhož roku slavnostně vysvěcena a svému účelu odevzdána.

Dle sčítání lidu, jež se konala 1. ledna roku 1881, měla Vykáň 540 obyvatel a 65 domů. Dle náboženství žijí zde vedle katolíků 2 rodiny evangelické, 3 židovské a 1 bez vyznání.

Dne 3. září 1883 konala se volba obecního zastupitelstva pamětná tím, že kromě volební komise nikdo se k volbě nedostavil. Vykonala volbu tudíž pouze volební komise.

Roku 1884 25. srpna vypukl oheň byv dětmi způsoben v čp. 34. Vyhořela též čp. 35, 36 a 38. Že bylo po žních a obilí plné stodoly, trval požár 3 dny, než-li byl úplně uhašen. Roku 1886 16. srpna vyhořelo čp. 13 a stáje u čísla p[opisného] 29.

Roku 1887 4. srpna zemřel zde bývalý správce školy zdejší Václav Hrdlička, jež od roku 1843 do roku 1880 na škole zdejší působil.

Roku 1889 v září vyhořel bývalý statek čp. 26 a čp. 27. V neděli dne 17. června t. r. o 10. hod. večerní rozvodnil se zdejší potok následkem průtrží mračen pod Hradešínem tak, že voda vnikla do stavení při potoce a všechny hradební zdi v cestě jí jsoucí strhala. Ještě nikdy voda tak v obci nestoupla a přitom ve Vykáni vůbec nepršelo.“

(Martin HŮRKA, Ztracená obecní kronika, část 2, Zpravodaj OÚ Vykáň, 2016, č. 1)

Pokračujeme s výňatky ze 4 sešitů přípravných materiálů pro obecní kroniku z pera prvorepublikového kronikáře Josefa Boreckého (originál je nezvěstný):

"Roku 1890 provedeno sčítání lidu. Dle stavu 31. prosince 1890 napočteno 533 obyvatel a 74 domů. Dle náboženství 511 katolíků, 7 evangelíků a 15 židů.

Dne 15. května roku 1891 zahájena v Praze Zemská jubilejní výstava… Výstavu tu mnoho lidí z naší obce navštívilo [stejně jako Národopisnou výstavu o 4 roky později].

Roku 1892 v pátek, dne 10. června o půl třetí hodině odpoledne při nastalé bouři udeřil blesk do komína v severní části školy, proraziv strop na půdě a poškodiv stropy na chodbě, sjel do záchodové žumpy. Štěstí bylo, že dítky, účastnivše se ráno svaté zpovědi, odpoledne ve škole nebyly, jinak mohlo se vážné neštěstí přihoditi.

Rok 1893 byl velice suchý. Rok 1894 zato byl zase velice mokrý, zvláště podzim, a až do konce jeho nemrzlo. Začátkem roku 1895 začalo mrznouti a napadlo hojně sněhu, kterýž plné 3 měsíce vydržel ležeti. Téhož roku na podzim velice se rozmohly polní myši, kteréž veliké škody na ozimech způsobily.

Roku 1897 v sobotu dne 3. července utrpěla obec naše velkou katastrofu. Odpoledne po páté hodině začaly padati kroupy a ve čtvrt hodině byla všechna úroda i ovoce zničeno.

Roku 1902 uhodil 25. a 26. dubna mráz tak, že mnoho řepy, která již vzešlá byla, zmrzla a znovu zaseto býti musilo. Téhož roku potok zdejší byl vyklizen a vyzděny břehy. Roku 1903 zemřel pan František Prokůpek, který byl 29 let starostou obce a za něhož vystavěna roku 1879 nová škola.

Roku 1909 stávka řepařů. Následkem stávky mnoho rolníků řepu toho roku nepěstovalo.

[Roku 1914 počátek  světové války] Následkem toho nařízena mobilizace 13. a 9. armádního sboru, ku kterémuž též zdejší záložníci patřili, a tak dne 27. července 25 mužů ze zdejší obce do 37 let stáří ku svým vojenským oddílům se odebralo… [Následuje několik dalších odvodů]... V září 1915 byly přehlídky od 42 do 50 let starých a z Vykáně jich z osmnácti bylo odvedeno třináct. Z těch začátkem roku 1916 jedenáct jich nastoupilo službu vojenskou. Dva z nich, že měli větší hospodářství, osvobozeni… Nyní se počal jeviti nedostatek pracovních sil při hospodářství, a [tak] žádáno o přidělení zajatců. Žádosti bylo vyhověno a v červnu 1916 přiděleno sem 16 zajatých Rusů, kteří pomáhali při hospodářství pracovati…

Ze zajatých Čechů a Slováků, bývalých to vojínů rakouské armády a z Čechů a Slováků v cizině žijících, v Rusku, ve Francii, v Itálii a v Americe zřizována dobrovolnická Československá armáda, tzv.

Legie. Legie po boku našich přátel bojovaly proti Rakousku a Německu. Z naší obce jsme měli 6 mužů u ruských a 2 u italských legií, kteří se zase šťastně do osvobozené vlasti vrátili.

Dne 28. října prohlášena Národním výborem neodvislost státu československého. Do naší obce zpráva ta přišla v úterý 29. října a radostný rozruch způsobila. Uspořádán slavnostní průvod a vyvěšeny prapory národních barev.

[Rok 1919] Ve Vykáni zvolen dosavadní starosta pan K. Kadeřávek (čp. 22), obecní zastupitelstvo rozmnoženo z 12 členů na 15. Dne 5. července uspořádán večer průvod na oslavu M. J. Husa k hranici a po návratu byla v hostinci pana Bendla poučná přednáška. Žně toho roku se opozdily. Teprve poslední dny v červenci se počaly sekat žita, což u nás řídký případ. Jinak byla úroda slušná. Podzim byl dosti vlhký. 30. října počal padati sníh a napadlo jej na 30 až 40 cm vysoko a ostal měsíc ležeti – úkaz zde dosti řídký. Na poli zapadlo dosti řepy i brambor, leč později, když sníh slezl, vše se sklidilo."

K vydání přichystal Martin Hůrka, historik OMPV