(Martin HŮRKA, Skrytá místa Brandýsa a Boleslavi 3, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, duben 2022, s. 19)

Zeď

Po přečtení prvního dílu seriálu o skrytých místech Brandýsa a Boleslavi se na nás s podnětem obrátila paní Alena Šedová, mj. majitelka rozsáhlé sbírky papírových ubrousků zapsaných v České knize rekordů. Nehovořili jsme však prvotně o její rekordní sbírce, kterou buduje již od 60. let minulého století, ale o mohutné zdi, jež ohraničuje její zahradu. Paní Šedová byla velmi laskavá a zařídila prohlídku zdi z obou přiléhajících pozemků.

Zjistili jsme, že se jedná o velice zajímavou a především historicky cennou kamennou ohradní zeď. Ta původně uzavírala okraj města, přesněji vnější stranu zahrad, které vybíhaly od domů na jihovýchodní straně náměstí. Přesný průběh zdi jsme dohledali na historických mapách z 19. století. Její celkovou vizuální podobu zachycuje navíc veduta Brandýsa již roku 1782. Na ní vidíme rovněž několik branek, kterými měšťané procházeli ze svých zahrad na humna (pole). V části zdi jižně od konce ulice Slepá je dosud dobře patrná cihlová zazdívka jedné z vyobrazených branek. Další kus zdi lze spatřit v blízkosti mateřské školy Riegrova a snad i jinde.

Ohrazení měst a městeček

V našem okolí byly hradbami opevněny Stará Boleslav a Kostelec nad Labem. Průjezd těmito lokalitami strážily v obou případech dvě městské brány. Dvě brány mívaly také Čelákovice, byť tamní město vlastní hradby postrádalo. Čelákovice byly „chráněny“ těsným přimknutím domů v uliční řadě propojené s náměstím. Brány se na noc uzavíraly, a města tak mohla být částečně v bezpečí proti zlodějům a lapkům. Organizovanějším vojenským silám mohla odolat jen těžko. V Brandýse chyběly jak brány, tak hradby. Zeď, jako je ta výše zmíněná, chránila spíše obsah zahrad. Město zároveň alespoň symbolicky vydělovala od okolní krajiny.

Zajímavost ze zámku

Závěrem drobná zajímavost z brandýského zámku. V jeho interiéru lze spatřit několik historických náčrtků pracovníků a obyvatel zámku, kteří si zjevně krátili dlouhou chvíli čmáráním po zdech. V jednom z obrázků identifikujeme gotickými hradbami opevněné město. Jedná se patrně o výjev města imaginárního, vzešlého z fantazie autora dílka. Kresba vznikla snad v 16. či 17. století.