(Martin HŮRKA, Zdroje vody pro Brandýs, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, únor 2021, s. 19)
Brandýs v 16. století disponoval několika vodními zdroji. Začněme Vinořským potokem. Na potoce místní patrně již ve středověku zřídili řadu rybníčků a stavů. Potoční voda byla nepostradatelná pro napájení dobytka. Městečko však potřebovalo další zdroje především pramenité vody. Když počátkem 16. století vznikl pivovar (při dnešní Pražské ulici), využíval nejprve vodu ze studánky přímo na svém pozemku.
Měšťané i zámecké provozy mohli využívat také studní (stáří těch dochovaných se nám však těžko určuje), nebo povrchových pramenišť jižně od města. Největší koncentrace pramenišť se nacházela kolem Vrábí. Část z nich však až do poloviny 80. let 16. století ležela na pozemcích rodu Vrábských, tehdejších majitelů Vrábí. Rostoucí nároky na vodní zdroje donutili správu panství k jednání a „hydrologickým“ průzkumům. Jimi byl (někdy před rokem 1567) pověřen Jan Mlynář z Nového Města pražského. Voda měla být primárně určena pro brandýský zámek: „...jakož milostivé poručení vaší arciknížecí [Ferdinand II. Tyrolský] milosti se jest stalo, abych studénku na gruntech pánův Vrábských s pilností ohledal, kteráž by vodu čerstvou na zámek Brandejs s dostatkem vydávati mohla.“ Jan Mlynář dvakrát Vrábí „měrami přeběhl“ a doporučil využít prameniště, o němž prohlásil následující: „místo skalnaté, k západu slunečné... [kde] pramínek vody se vyprýšťuje, kterejž by se na zámek Brandejs po trubách dovést s dostatku mohl. Také o něm mnozí lidé staří zprávu dávají, že vždycky ustavičný pramének v témž místě vychází a vodu vydává...“. Jan Mlynář upozorňuje i na další okolní prameny: „Jsou také pod týmž pramenem jiné studénky, od kterýchž by též na zámek vody dovedený býti mohly, ale že nad nimi rybníkové i jiné zbahnilosti přirozenou čerstvost [jim] odjímají“, nedoporučuje je využívat. Přesné umístění „skalnatého“ prameniště není snadné určit. Snad se jedná o prostor u bývalé bažantnice východně od Vrábí, které cituje J. V. Prášek jak zdroj vody pro zázemí zámku: „Po levé straně jdouc k zámku na předhradí býval stojan, do kteréhožto voda pramenitá, kteráž se z Kavčího sadu slove, kdež nyní vobora bažantí jest, po trubách, ku pohodlí zámku i města vedla.“
Vrábské vodní zdroje využívali také brandýští měšťané. Vodu vedli potrubím přímo od vrábské tvrze. Doklady k tomu máme z konce 16. století. Rozpočet z roku 1596 hovoří o platbách nádeníkům a zedníkům za vyčištění vrábského kalu, vyzdění pramenů a zřízení haltýře (lze předpokládat, že zdrojem byla dnešní nádrž u bývalé vrábské sýpky/tvrze).
Zmiňme ještě prameniště na loukách „mezi cestami Zápskou a Zípeckou“ (tj. přibližně někde v prostoru dnešního Kauflandu). Toto prameniště bylo využito na přelomu 16. a 17. století v souvislosti s budováním obory východně od zámku jako zdroj vody pro její rybník (dnešní Královický rybník).
Úplně jsme zapomněli na řeku Labe. I tu v Brandýse dovedli pozoruhodným způsobem využít. Už krátce před polovinou 16. století byla voda pro potřeby zámku čerpána pomocí vodárny při Podzámeckém mlýnu, záhy došlo k dohodě mezi zámeckými úředníky a měšťany a čerpaná labská voda byla zavedena potrubím do města jako alternativní zdroj.