(Martin HŮRKA, Z dávné historie Horoušan, Zpravodaj obcí Horoušany a Horoušánky, 2011, únor, s. 4)

Horoušany se v psané historii poprvé objevují v dodatečně vyhotoveném dosvědčení z roku 1238, jenž se vztahuje k starší nadaci, ve které je ještě spolu s několika dalšími vesnicemi či jejich částmi (Dobrovíz, Kopisty, Ves sv. Václava,…) daroval Všebor z mostecké větve mocného a bohatého rodu Hrabišiců za asistence svého bratra Kojaty zderazskému klášteru, který oba dva dotyční koncem 12. století v osadě Zderaz v těsné blízkosti Prahy měli údajně založit (i když proti tomuto tvrzení existují opodstatněné pochybnosti) a který později oba dva tak štědře obdarovali. Kojata i Všebor zemřeli ve 20. letech 13. století, pokud tedy budeme listině důvěřovat, je třeba klást převod Horoušan do majetků zderazského kláštera do patrně první poloviny 20. let či doby starší. Je možné, že Hrabišici, kteří mimochodem ve svém erbu nosili symbol hrábí, Horoušany i jiné statky získali původně do svého majetku od českého knížete za své služby. Přemyslovcům sloužili snad již od dob knížete Břetislava a stali se jedním z nejpřednějších rodů. Hlavním centrem jejich držav bylo již od počátku Mostecko a Bílinsko. Ve zdejším okolí nalezneme v počátečních desetiletích 13. století v držení tohoto rodu i jiné vsi: Šestajovice, Tlustovousy, Limuzy (všechny tři daroval Kojata nedlouho před svou smrtí rovněž zderazskému klášteru) a snad i další.

Horousany sklep

Zderazský klášter v Horoušanech hospodařil po dalších 200 let. Dokladů o zdejším působení zderazských křížovníků není mnoho. Nejzajímavější se nacházejí ve stavebních účtech svatovítské katedrály. Před polovinou července 1372 probošt kláštera daroval lom severovýchodně od Horoušan na těžbu pískovce pro stavbu tohoto chrámu. Při budování katedrály se užívalo kamene i z jiných lomů v okolí (např. Záp či Brandýsa), ale o horoušanském lomu se ve stavebních účtech dochovalo nejvíce popisných informací. Při otevření lomu nádeníci nejprve odstranili zeminu a horní rozpraskané a sypající se vrstvy pískovce, až se dostali na vrstvu pevného kamene vhodného k opracování. Poté byl povolán lamač kamene Duchek, aby ložisko zkontroloval a určit postup při lámání. Přítomni při otevírání horoušanského lomu byli též i stavební účetní Ondřej i vedoucí stavby katedrály Petr Parléř. Prvotní odkryv zdejšího nově otevíraného lomu měl mít rozlohu 40 loktů na délku i na šířku a kruhový tvar. Známa jsou i jména horoušanských povozníků, kteří na Pražský hrad kámen později dováželi. Jen namátkou: Vaněk, Havel, Mařík, Strnad, Vítek a další. Kámen ze zdejší horoušansko-nehvizdsko-vyšehořovické oblasti se používal i při jiným významných středověkých pražských stavbách jakými byly Karlův most či domy předních pražských měšťanů. Počátky těžby budou ve zdejším regionu s velkou pravděpodobností mnohem starší, než-li lze přímo doložit písemnými prameny.

Jak již řečeno, zderazský klášter zde vlastnil majetky poměrně dlouhou dobu. Až zmatky, divoké změny a přesuny majetků během husitských válek, na které církevní instituce doplatily obzvláště, způsobily konec panství křížovníků v Horoušanech. Přesto již v předválečných letech se objevují zmínky o Petru ze Lstiboře sídlícím v Horoušanech. Roku 1403 byl zapleten ve sporu o náhradu škody zderazskému klášteru za věci zcizené klášteru na dvoře v Šestajovicích. Stejně tak je jako „sídlící v Horoušanech“ jmenován i v roce 1406. Zjevně tedy již před husitskými válkami nebyla zdejší majetková držba zcela ucelená.

Martin Hůrka, historik OMPV

Prameny a literatura:

  • ERBEN, K. J. (ed.): Regesta Bohemiae et Moraviae, sv. I., Praha 1855, s. 441-442, č. 948.
  • NEUWIRTH, J. (ed.): Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues, Praha 1890, s. 37.
  • TADRA, F. (ed.): Soudní akta konsistoře pražské, část IV., Praha 1898, s. 229.
  • TADRA, F. (ed.): Soudní akta konsistoře pražské, část V., Praha 1899, s. 250-251.
  • RYBAŘÍK, V.: Kámen v dějinách Karlova mostu. Kámen, 2007, roč. 13, č. 2, s. 11-20.
  • SUCHÝ, M.: Stavba svatovítské katedrály v letech 1372-1378, díl I. (Castrum Pragense 5), Praha 2003, s. 15-16 a 81.
  • VELÍMSKÝ, T.: Hrabišici – páni z Rýzmburka, Praha 2002.
  • VELÍMSKÝ, T.: Hrabišici Všebor a Kojata a počátky vrcholně středověkého Mostu. Český časopis historický, 1992, roč. 90, č. 3, s. 321-334.

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.