(Martin HŮRKA, Výlet Polabím autobusovou linkou č. 657, Baštecký zpravodaj, 2018, č. 7-8, s. 1 a 3)

Rovina mezi řekami Labem a Vltavou je jednou z nejúrodnějších oblastí Čech. Lidé zde žili od nepaměti. Dávná i nedávná díla našich předků lze v této krajině spatřit na každém kroku. Při výpravě za jejich poznáním ani nepotřebujeme auto, stačí využít autobusové linky č. 657, která touto krajinou projíždí od Labe až téměř po Vltavu (spojuje Brandýs nad Labem a obec Postřižín).
Poloprázdný autobus se vleče přes Polerady kolem opravených barokních božích muk. Boží muka nacházející se na návrších, v místech tragických událostí nebo právě u rozcestí symbolizují sloup, u něhož byl z rozhodnutí Piláta Pontského bičován Kristus. Obdobné drobné památky jsou vůbec pro polabskou rovinu typické. Narušovaly její zdánlivou jednotvárnost. Mohly posloužit také jako orientační body. Mezi drobné památky řadíme i křížky, pomníčky nebo zvoničky. Jedna taková opravená sloupová zvonička stojí ve Veleni. Nese letopočet 1842.
Ve Sluhách stojí za to vystoupit a trochu se projít. V jádru středověký služský kostel sv. Vojtěcha zaujme netradičními arkádami kolem svého presbytáře. Při pozorném průzkumu najdeme tesané, do zdi zasazené starodávné náhrobky (z roku 1599 a 1618). Dominantou je však mohutná zvonice stojící na návrší za farou. Patrně mohla sloužit i k obranným účelům.V hned za humny ležícím Mratíně stojí nenápadný barokní zámeček, který dnes slouží účelům mateřské školky. Jednoduchá barokní stavba svým půdorysem připomíná obdobně rozložený Horní zámek v Panenských Břežanech. Když už se v obci člověk zastaví, může se kochat branou statku čp. 1 nesoucí letopočet: „1808“ nebo vyhledat stín mohutného památného stromu – přibližně 150 let starého jírovce u kaple sv. Michaela.
Na následující zastávce v Měšicích máme možnost obdivovat jiný barokní architektonický skvost – zámek rodiny Nosticů postavený stavitelem A. Haffeneckerem v letech 1767-1775. Antonín Haffenecker jakožto dvorní stavitel rodu Nosticů se podílel také na úpravě jejich pražského paláce nebo na výstavbě Stavovského divadla (původně Hraběcí Nosticovo divadlo). S dokončením stavby zámku se pojí i technický unikát. Roku 1775 byl na budovu umístěn první hromosvod v Čechách (dle konstrukce Benjamina Franklina). Unikátní jsou i věžní hodiny z roku 1774, které zhotovil proslulý pražský královský hodinář Sebastian Londensperger, jenž se dlouhá léta staral o hodiny na katedrále sv. Víta.
V Líbeznicích nás opět vítají církevní památky – dochovaná barokní fara, kaple Panny Marie a především barokní kostel sv. Martina postavený z popudu hraběte Nostice v letech 1788-1795. Mimochodem i na něm byl umístěn jeden z nejstarších hromosvodů v Čechách, na kostelní stavbě možná vůbec nejstarší. Líbeznický kostel je nápadně podobný chrámu v západočeském Touškově, který vystavěl stavitel Haffenecker. Stal se snad i on nedlouho před svou smrtí roku 1789 autorem záměru líbeznického chrámu? Alespoň se tak domnívá Hana Bílková, ředitelka Oblastního muzea v Brandýse nad Labem a místní patriot.
Jen co proletíme Baští (s barokní kapličkou na od naší trasy trochu stranou položené návsi), spěcháme do Panenských Břežan. Toto místo je silně spojené s tragikou druhé světové války – své venkovské rezidence zde měli nacističtí pohlaváři Reinhard Heydrich (Dolní zámek) a K. H. Frank (Horní zámek). Ve zrekonstruovaném Horním zámku, kde dnes sídlí Památník národního útlaku a odboje s moderní expozicí, jež pojednává o událostech druhé světové války a českém odboji, však nalezneme více.  Především jedinečnou kapli sv. Anny (viz foto), rané dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela z počátku 18. století. Kaple je chápána jako prototyp paprsčité centrály, kterou Santini později dovedl k dokonalosti stavbou světoznámého kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Celý břežanský areál Horního zámku uzavírá rozhlehlý park, který je v současné době rekonstruován.
Výlet lze zakončit v Dolínku nebo Odoleně Vodě. V rodném domě Vítězslava Hálka v Dolínku je k vidění expozice zaměřená na básníkův život a dílo. Otevřeno mají celoročně v neděli odpoledne, větší skupinu je však možné nechat objednat i na všední den. V Odoleně Vodě zase nelze vynechat kostel sv. Klimenta vystavěný ve 30. letech 18. století proslulým barokním architektem a stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Od kostela položeného na vyvýšeném místě máme Polabí jako na dlani, třeba i blízkou přírodní rezervaci Kopeč s dvěma pahorky sopečného původu, celou řadou vzácných rostlin i hmyzu, především pavouků.

Martin Hůrka, historik OMPV