(Martin HŮRKA, Vodovody, kašna, vodárna, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, únor 2021, s. 19)

Níže výčet technických vymožeností spojených se zásobováním města a zámku vodou v době renezance (třicetiletou válku nepřežila ve funkčním stavu ani jedna):

I) Potrubní vodovodní vedení

Rozpočet Jana Mlynáře (před 1567) na vedení vody z prameniště u Vrábí na zámek obsahuje i přesnou délku chystané trasy 4.031 pražských loktů (cca 2.400 metrů), na což se mělo použít 516 borovicových trub dlouhých 7 loktů (něco přes 4 metry). Borovice „jestliže by v lesích k panství brandejskému náležejících vyhledány býti nemohly, tehdy na panství poděbradském okolo Velenky bez přílišné školy shledati se mohou.“ Jedná se ovšem jen o rozpočet, jak vše nakonec dopadlo, s určitostí nevíme. To při budování druhého vodovodu od Vrábí, tj. od vrábské tvrze na brandýské náměstí koncem 16. století, si jsme již jistější. Máme totiž k dispozici účty za vykonanou práci. Obsahují nejen mzdy, ale také např. položku platby za dřevo (včetně nákladu na malé všimné): „Za dříví borové od pana děkana staroboleslavského na trouby koupené i s outratou za víno v poctě témuž panu děkanu odeslané...“. Dřevěná kovovými spojkami pospojovaná potrubí jsou v Brandýse doložena i archeologicky (např. při rekonstrukci náměstí v letech 2010-2012 byla odkryta potrubí prozatím datovaná do širšího úseku 16.-19. století).

II) Kašna

V souvislosti s budováním brandýského vodovodního systému vznikly na jeho trase (trasách ?) i další zařízení, především „stojany na vodu“, a také „kašna“, jejíž umístění můžeme prakticky s jistotou předpokládat na náměstí. Ze zmínek se jednalo o kašnu „kamennou“, kterou napájela voda tekoucí dřevěným potrubím samospádem od vrábské tvrze. Hovoří se o ní také jako o „městské kašně“. Roku 1571 byla již do té míry sešlá, že měšťané uvažovali o výstavbě nové s odhadovaným nákladem přes 50 kop českých grošů.

III) Vodárna

Vodárna byla zřízena pravděpodobně Habsburky krátce po konfiskaci brandýského panství Krajířům z Krajku (1547). Již toho roku totiž dostal mistr Pavel za úkol zámek zvýšit, zajistit odvod patrně dešťové a špinavé vody a na druhé straně přivézt potrubím dobrou vodu. Vodárna byla naplňována čerpáním vody z Labe pomocí jednoho kola Podzámeckého mlýna, voda z ní pak dle potřeby tekla samospádem. V tuhé zimě 1550/1551 napsal problém, když příslušné kolo ve mlýně zamrzlo. Musely tak být narychlo vykonány úpravy na staré zanedbané zámecké studni, aby její voda mohla posloužit jako dočasný náhradní zdroj.

Foto: Lukáš Baloun (archeolog ÚAPPSČ), archeologický výzkum brandýského náměstí, 2010.