(Martin HŮRKA, Skrytá místa Brandýsa a Boleslavi 1, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, únor 2022, s. 14)

Poloha náměstí

Při pohledu na vrstevnicovou mapu se jako nejzřetelnější a největší rovinná plocha v brandýském historickém jádru jeví prostor Masarykova náměstí s přilehlým severovýchodním a jihozápadním okolím. Na severozápadě i na jihovýchodě však náměstí lemuje „svah“ (výškový rozdíl mezi úrovní náměstí a horní částí Riegrovy ulice je přibližně 12 metrů). Je jisté, že s přírodní terénní situací pracovali a ve svých záměrech počítali i „projektanti“ náměstí při jeho vzniku. Důležitá pro ně byla dostupnost pitné vody (pramenité či studniční) a pokud možno rovná plocha pro tržiště. Terén jistě místy nechali patřičně upravit. Zde v Brandýse je to nejvíce patrné u jihovýchodní domovní řady, která dále z náměstí pokračuje do ulice Pražská. Zdá se, že parcely těchto domů byly „do roviny“ upravovány nejvýrazněji (svah za nimi rychle stoupá, resp. se zde nachází terénní terasa).

V pískovci tesané sklepy v areálu domu čp. 61 na náměstí

Krásnou ukázkou, jak naši předchůdci dovedli pracovat s terénem, je areál včetně dvora domu čp. 61. Dům je znám mezi obyvateli města coby někdejší „důstojnické kasino“ (klub důstojníků brandýského dragounského regimentu). V minulých dobách byl objekt nazýván Valdštejnským domem (dle držby hrabat z Valdštejna v 17. století). Předěl mezi dvorem a zahradním traktem tohoto domu tvoří terasovitý terénní stupeň, ve kterém si kdysi dávno místní zřídili rozlehlé, v pískovcové skále tesané sklepy (sklepy jsou doplněny v přední části zděnými místnostmi). Stáří sklepů si netroufáme odhadovat. Nápadné však byly již našim předchůdcům před více než 100 lety. Klasik brandýské historie J. V. Prášek o nich při svém popisu čp. 61 píše: „Ve dvoře založeny rozsáhlé skalní sklepy, nad nimi pak, před domem zahradním, upravena úroveň dlážděná, což vše podnes zachováno.“

Díky vstřícnosti vlastníků domu Františka a JUDr. Josefa Nejedlých a jejich rodinných příslušníků (potomků vlastníků již z doby Rakousko–Uherska) jsme se mohli podívat dovnitř a sklepy nafotit. Skládají se z několika propojených prostor tesaných v pískovci, část sklepů je zděná. Zasahují pod celý zahradní trakt domu a jejich celkový tvar připomíná podkovu.  Sklepy sloužily v době provozu „důstojnického kasina“ ke skladování vína, a později za druhé světové války jako kryt pro obyvatele blízkých domů na náměstí. Narazit můžeme tu na skalní výklenek, onde na volně položenou část ostění či na opracovaný kamenický prvek druhotně použitý v zazdívce (příčce). Ve sklepě se současně nachází v pískovci kopaná/tesaná studna s boční šachtou ústící do zahrady (pro pumpu a její potrubí). A jsme opět u té vody! Studna je přístupná z více sklepních prostorů. Její hloubku odhadujeme na přibližně 4 metry, šířku pak na 1,5 metru. Určitou zajímavostí jsou síťovité ornamenty na stropě a stěnách v blízkosti studny (houba ?, lišejník ?).

Na skok do okolí

Na skalní sklepy jsme zvyklí z oblastí, jako je Kokořínsko nebo Český ráj, kde se vyskytují nejen tesané sklepní prostory, ale i celá skalní obydlí či hospodářské objekty jako např. sušárny. V našem blízkém okolí pak do vícero podobných sklepů lze vstoupil v pískovcové oblasti kolem Jenštejna či Vinoře. Rozsáhlými etážovými sklepy se může chlubit zámek v Jirnech. Jejich spodní část je rovněž tesána ve skále. Spodní partie pochází patrně ještě z původní středověké tvrze, na které jirenský (veřejnosti nepřístupný) zámek stojí. O geologické situaci zdejšího regionu podává bližší výpověď nedávno vydaná publikace: „Vycházky za geologií brandýského Polabí“.