(Martin HŮRKA, Soupis mochovských hospodářů z roku 1567, Mochovský zpravodaj, 2020, roč. 14, č. 1, s. 56-57)
Nejstarší známý ucelený soupis hospodářů z Mochova držících poddanské grunty pochází z roku 1567. Obsahuje nejen jejich jména, ale také vyjádření hodnoty statku či chalupy v kopách českých grošů. Seřaďme si nyní hospodáře sestupně od „nejbohatšího“:
Šimon Nečas … 100 kop gr., Vaněk Hašků … 100 kop gr., Duchek … 50 kop gr., Pícha Polák … 35 kop gr., Pavlík … 32 a ½ kopy gr., Jíra Hříšek … 30 kop gr., Vít Vyhlíd … 30 kop gr., Bartoš Květoňů … 30 kop gr., Kříž Hořejší … 30 kop gr., Matouška … 25 kop gr., Vít … 25 kop gr., Jirda … 23 kop gr., Janek Celnýho … 20 kop gr., Petrášík … 20 kop gr., Pavel Mlynář … 20 kop gr., Janoušek … 20 kop gr., Jan Mrázů … 15 kop gr., Pavel Urbanů … 15 kop gr., Jíra Lulíček … 12 kop gr., Petr Racka … 12 kop gr., Týma … 10 kop gr., Bohuslav … 10 kop gr., Tomáš Chloupek … 10 kop gr., Tkadlec … 10 kop. gr., Piksa … 10 kop gr.
Co ze seznamu můžeme vyčíst?
Nominální sumy oceněných usedlostí nelze automaticky srovnávat se skutečnými prodejními cenami. V případě sestavení tohoto soupisu nevíme, co vše do něj bylo z usedlostí zahrnováno a neznáme ani jeho přesný účel. Můžeme ovšem učinit relativní porovnání gruntů vzájemně mezi sebou či porovnat Mochov jako celek s okolními obcemi tehdejšího přerovského panství. Ukazuje se, že přibližně půl století před bitvou na Bílé hoře Mochov již měl status městečka (stejně jako další dvě obce přerovského panství: Přerov a Nehvizdy). Již z toho by se dalo usuzovat, že náležel mezi bohatší lokality na panství. Mochovský součet gruntů činil kolem 700 kop gr., ale kromě Nehvizd (přes 1200 kop gr.) jej v celkovém úhrnu hodnoty usedlostí předstihla i ves Semice (necelých 850 kop gr.) a celkový „vítěz“ ves Vykáň (téměř 1500 kop gr.!).
Neméně zajímavá jsou jména hospodářů. Příjmení tehdy ještě nebyla ustálena (člověk mohl mít více příjmí / přezdívek, během života se v závislosti na situaci a prostředí mohly změnit). Někomu stačilo jen křestní jméno (či spíše jeho v dané komunitě unikátní tvar). Asi proto jsou zde obyvatelé často uváděni zdrobnělinami. Tak je zřejmě ostatní jmenovali v reálném životě a stačilo to (pokud se v obci nacházelo více lidí se stejným křestním jménem, odlišili je právě buď příjmím / přezdívkou nebo jiným zdrobnělým tvarem křestního jména). Některé zdrobnělé varianty uvedených křestních jmen znáte dnes spíše coby příjmení. Výběrově je uvádím s původním významem: Vaněk = Václav, Duchek = Duchoslav, Pícha = Petr, Jíra = Jiří, Bartoš = Bartoloměj, Jirda = Jiří, Petrášík = Petr, Janoušek = Jan, Týma (Tůma) = Tomáš atd. Výjimečně se ze jmen dozvíme (nebo alespoň můžeme tušit) i povolání, viz Pavel Mlynář nebo Tkadlec. Janek Celnýho by se zase snad mohlo přeložit jako: „Jan, syn výběrčího (pravděpodobně) mochovského cla“. Jednou vidíme prostorové umístění domu dotyčného v rámci obce nebo ve vztahu k jinému držiteli stejného křestního jména (Kříž Hořejší). Matouška bude vdova po jakémsi Matouškovi (Matoušovi).
Prameny a literatura:
- Národní archiv, fond Stará manipulace, inv. č. 276, sign. B 94/29, Šacuňk gruntů na panství Přerov (1567).