(Martin HŮRKA, Skrytá místa Brandýsa a Boleslavi 5, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, září 2022, s. 24)
Soubor diapozitivů
Před pár týdny nás kontaktoval zájemce o místní historii, který muzeu nabídl darem velké množství barevných diapozitivů především ze 70. a 80. let 20. století. Dárci bychom tímto chtěli velmi poděkovat! Diáky zachycují různé části Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi i okolních obcí. Svým charakterem jsou dokumentační. Vytvořil je pan Josef Procházka. Ze stovek získaných diapozitivů vypadla rovněž obálka s přibližně 20 snímky nadepsaná „Šanghaj“.
Vzpomněli jsme si na asi rok a půl starý badatelský dotaz, který vzešel od badatelky, jež si tvořila rodinný rodokmen. Badatelka tehdy chtěla získat jakékoli materiály vztahující se právě k brandýské původně chudinské kolonii zvané lidově Šanghaj. Bohužel jsme neměli moc co nabídnout. Určité informace však poskytli pamětníci, včetně rodáků z pojednávaného místa. Pomáhají i dostupné mapy a plány. Zkusme si nyní dostupné informace sesumírovat.
Kolonie
Kolonie, jak se zdá, vznikla po 1. světové válce z vyřazených železničních vagonů. Obdobná kolonie se nacházela též ve Staré Boleslavi. Doklady používání vyřazených vagonů, byť v menší míře, máme však ze zdejšího kraje i odjinud – např. dva takové vagonové domky byly v meziválečném období využívány v Dřevčicích (roku 1924 si jeden z nich pořídila za 1 000 korun tamní vdova Antonie Novotná).
Brandýská kolonie se rozléhala severovýchodně od silnice Zápská v prostoru naproti dnešnímu Kauflandu. Nejvíce obyvatel měla patrně kolem druhé světové války. Původně zde žili zejména dělníci, zhusta pracující v Melicharově továrně. Přinejmenším po druhé světové válce pak dost obyvatel mělo pracovat rovněž v zemědělství.
Dle vyprávění Miroslava Jílka, který se v kolonii během 2. světové války narodil (* 1943), si lidé původní vagony různě upravovali, podezdívali nebo si postupem doby stavěli i nové zděné domky.
Kolonie měla zaniknout v průběhu 70. a 80. letech 20. století. Zánik zachycují právě ony nedávno získané diapozitivy z 80. let 20. století. Po sametové revoluci byl prostor zcela přestavěn.
Pamětnice původně bydlící poblíž (* 1948) se o železničních vagonech domnívala, že jsou to maringotky. Na schůdkách porůznu sedávali děti i dospělí. Další pamětnici (* 1954) se vybavují zejména spolužáci ze školních let, kteří v kolonce bydleli. Mnoho však o tamním životě neví, neboť měla od rodičů zakázáno do pojednávané oblasti chodit, což dodržela a nikdy do kolonky nevstoupila.
Další pamětník (* 1959) sděluje, že vagony byly seřazeny po dvou a spojeny stříškou. Dle vzpomínek jich mohlo být tak 20 či 25. Lidé v kolonii chovali drobné domácí zvířectvo – typicky slepice, a zřejmě i králíky, protože pilně sekali trávu ve škarpě až do Záp.
Budeme rádi za jakoukoli další vzpomínku, fotografii či dokument, který se k dané kolonii vztahuje.
Foto: Jeden z domků kolonie, 70.-80. léta 20. století (OMPv).