(Martin HŮRKA, Historie mariánských poutí a procesí z Mochova do Staré Boleslavi, Mochovský zpravodaj, 2018, roč. 12, č. 4, s. 36)

Každý zná legendu, dle které roku 935 na staroboleslavském hradišti zemřel rukou vraha český kníže Václav, jenž začal být záhy vnímán jako svatý patron naší země.  Boleslav se stala jedním z hlavních církevních center. Mnohem později, kolem roku 1600, do ní začali lidé ve větší míře putovat nejen kvůli sv. Václavovi, ale také uctít Pannu Marii. Boleslav začala být též ústředním mariánským poutním místem. Přispěl k tomu zde uchovávaný kovový reliéf Panny Marie s Ježíškem (tzv. Palladium) i stavba jednoho z nejstarších českých barokních chrámů (kostel Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcen 1623). V průběhu baroka se mariánské poutě staly masovou záležitostí. Různá procesí putovala zdaleka i z bližšího okolí, taktéž z Mochova. O těchto „karavanách“ se na přelomu 19. a 20. století můžeme dočíst v soudobých českobrodských novinách Naše hlasy. V létě 1885 se třeba v okolí Mochova rozšířila mezi poutníky putujícími do Staré Boleslavi zvěst, že „prý soše pána Ježíše, kteráž uprostřed obce mochovské stojí, přidělány byly brejle“. Obecní úřad v Mochově tuto zlomyslnou zprávu důrazně v novinovém článku vyvracel. Je zajímavé se zamyslet, o jakou sochu, která stála v centru obce, vlastně šlo. Snad původní Ježíš Kristus na kříži, který je dnes po obnově přesunut pod kostel sv. Bartoloměje? Procesí bývala barevná. V čele nesena soška Panny Marie, nad ní baldachýn, za ní lidé s praporci. Někdy na cestách docházelo k rozepřím nebo nehodám. Na silnici nedaleko Mochova roku 1909 vrazil vyhýbající se cyklista omylem do rukojeti rámu, na kterém byla nesena soška Panny Marie na zpáteční cestě z Boleslavi do Dobřichova: „Cyklista s kolem, družičky i s rámem a soškou, vše octlo se v jednom chumlu na cestě – dokud se rozšafné ženy nevzpamatovaly a nezahájily deštníky nekřesťanský výpad proti nebohému cyklistovi.“ Co se přímo mochovského procesí týče, to počátkem 20. století chodívalo do Boleslavi pospolu s procesím břístevským. Zprvu s nimi chodilo i procesí velenecké. Údajně však kvůli sporům o to, která obec půjde se svou soškou v čele, si Velenečtí udělali vlastní průvod jindy.

 Prameny a literatura:

• Břístevské a mochovské procesí. In: Naše hlasy, 1909, č. 32 z 7. srpna.
• Mochovskou silnicí. In: Naše hlasy, 1909, č. 26 z 26. června.
• Z Mochova. In: Naše hlasy, 1885, č. 27 z 4. července.