(Martin HŮRKA, Přírodní pohromy za Rakouska-Uherska, Mochovský zpravodaj, 2023, roč. 17, č. 4, s. 84-86)

Přírodní pohromy se nevyhýbaly ani našemu kraji, ač Mochov leží v poměrně příznivé oblasti z hlediska potenciálních škod působených řáděním přírodních živlů. Sesuvy půdy tu nehrozí, sněhové kalamity (většinou) také ne, zemětřesení též (snad) ne, o sopečné činnosti ani nemluvě. Největším nebezpečím pro Mochov byly prudké a vydatné deště, které způsobovaly rychlé povodňové vlny na potoce Výmola, případně výskyt krupobití a škod způsobených větrem. Oblastní muzeum Praha-východ se sídlem v Brandýse nad Labem se v současnosti chystá mj. na výzkumu historických povodní v regionu, tj. kromě drobnějších vodních toků především na řece Labi (v oblasti brandýského Polabí) a na našem potoce Výmola.

Zdrojem pro podobná pátrání jsou obecní, farní či osobní kroniky, matriční záznamy o úmrtích, ale také různé dokumenty vzniklé při vypořádávání se škodami nebo při jejich prostém soupisu. Na povodně upomínají rovněž povodňové značky nacházející se přímo v terénu. Pro druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století jsou zajímavé i různé novinové zprávy. A právě ty se stanou základem našeho dnešního čtení. Současně se neomezíme jen na povodně, zůstaneme však ještě v době existence Rakouska-Uherska (tj. před rokem 1918).

Krátce po povodni roku 1889 referuje o situaci na Českobrodsku (především na Šembeře a na Výmole) dopis do celostátního periodika Národní listy. Postiženo bylo mnoho obcí a „…zle řádila voda také ve Škvorci, dále v Tuklatech, kde vnikla do stavení p. V. Hladíka, v Tlustovousech, Kozovazech, ve Vykáni a Mochově.“ Někdy voda stoupala pomalu, takže noviny stíhaly obyvatele varovat (ukázka je z počátku února 1893): „Nebezpečí povodně blíží se každým dnem. Voda v řekách přestoupila vesměs svůj normální stav. Nastalá obleva zdá se, že potrvá. Labe nevystoupilo dosud ze břehů, ale očekává se tak s jistotou nejbližší den. Led na řece se dosud nepohnul. Poboční přítoky Labe, jako Tejnický potok a Výmola rozlily se široce po polích a lukách a pustoší vše, co jim stojí v cestě. Obec Mochov, Císařskou Kuchyni a Sedlčánky voda podplavila. Na mnoha místech lávky jsou strhány…

Škody způsobené krupobitím se objevovaly v lokálním měřítku často, např. roku 1899 list Národní politika přináší tuto zprávu: „Prudká vichřice a krupobití řádilo u Brandýsa nad Labem, Čelákovic a Českého Brodu, zejména u Počernic a Nehvizd, Jiren, Horoušan, Vyšerovic, Mochova, Tlustovous, Vykáně, Bříství, Černíků, Břežan, Tuklat, Ouval, Tismice, Chrásti atd. Obilí je poraženo, sena zbahněna, z příkopů voda do polí se rozlila a na řepě, bramborách i obilí velké škody způsobila. Na několika místech blesk udeřil. Chudší lidé naříkají na stále horšící se časy, nedostatek práce a výdělku a rostoucí bídu.“

Roku 1908 se v českobrodských regionálních novinách Naše Hlasy objevila statistická zpráva, která udávala, že všech 12 pojišťoven, které tehdy v Čechách poskytovaly služby zvýšilo „krupobitní prémie“, tj. cenu pojištění proti škodám způsobených kroupami, a to z důvodu, že prodělávají. Následuje výčet obcí v regionu, které mají sazbu u některých druhů přírodních pohrom ještě o něco zvýšenou (kvůli větší rizikovosti) – mezi těmito obcemi nalezneme i Mochov.

S kroupami přicházel často ruku v ruce vítr: „Větrná smršť přeletěla 6. dubna [1914] o půl 2. odpoledne přes naši krajinu a ledakde snesla střechu (ve Zvěřínku, v Pístech) a vyvrátila stromy… Z Břístve se nám píše: První jarní bouře snesla se nad naší krajinou polabskou v pondělí dne 6. toho měsíce po jedné hodině odpoledne. Bouře provázena větrnou smrští a kroupami řádila zle v některých obcích. Ve Vestci, Mochově, Bříství, Přerově, Nehvizdech aj. mnoho střech bylo poroucháno, mnoho oken, zejména na západní straně, bylo roztlučeno, ploty odneseny, zdě a štíty utrhány, stromy zpřelámány, vrata vyvracena. V mochovském cukrovaru rozjel se větrem hnaný železniční vůz a vyrazil vrata finančními orgány zapečetěná, nic neohlížeje se na to, že se může dostati v rozpor s paragrafy trestního zákona.Mochov povodenMochovští se museli mít při bouřkách na pozoru pochopitelně i před blesky: „Minulého pátku 17. července [1903] snesla se po páté hodině strašná bouře nad Bříství a Přerovem, při níž i několikráte uhodilo. Kamenný kříž, který letošního roku obec břístevská postavila do polí na rozcestí, úderem hromu byl roztříštěn a topol na nedaleké zahradě sražen k zemi. Mezi Přerovem a Semicemi skrývalo se právě několik lidí pod borovicí, když jel kolem po silnici povoz pekaře z Mochova. Rychle opustili ono místo a sedali na povoz, když tu právě sjel blesk přímo do oné borovice, kterou roztříštil až k zemi. Leknutím téměř omráčeni děkovali všichni té okolnosti, kterouž od jisté smrti byli zachráněni.“ O rok později udeřil blesk přímo v Mochově: „…Také v Mochově byla silná bouře a blesk udeřil do obytného stavení p. Františka Erbena č. 41, ve světnici v stropě vyvrtal 5 děr, v kuchyni otvor ¾ m dlouhý a ¼ m široký, do pokoje vedoucí dveře roztříštil a na drobné cáry rozmetal, těmi třískami okna vytloukl, skříň skleněnou rozbil, záclony rozdrásal, ve střeše 2 díry prorazil a štít po celé délce poboural.“

Prameny a literatura:

  • Povodeň v Českobrodsku, Národní listy, 1889, roč. 29, č. 167 z 19. června.
  • Nebezpečí povodně, Naše Hlasy, 1893, roč. 13, č. 3 z 5. února.
  • Živelní pohromy, Národní politika, 1899, roč. 17, č. 197 z 18. července.
  • Řádění blesku, Naše Hlasy, 1903, roč. 23, č. 30 z 26. července.
  • Časná bouře s krupobitím, Naše Hlasy, 1904, roč. 24, č. 18 z 1. května.
  • Páté přes deváté, Naše Hlasy, 1908, roč. 28, č. 14 z 4. dubna.
  • Větrná smršť, Naše Hlasy, 1914, roč. 34, č. 15 z 11. dubna.

Foto: Dvůr A. Navrátila čp. 167 při povodni 13. března 1940 (archiv Marie Chrastilové).

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.