(Martin HŮRKA, Příběh pokladu, díl třetí: Renesanční kachel, Říčanský kurýr, 2018, červenec-srpen, s. 64)

Náš seriál vám představuje zpracování mimořádného objevu z říčanského náměstí. Jiří Škába před časem nalezl ve starém sklepení svého domu hrneček s 348 pražskými groši, které pocházejí především z doby vlády Václava IV. Věnujme se novým nálezům učiněným v dotčeném sklepě na jaře 2018, které pomáhají upřesnit historii unikátního sklepení i celého domu.

V souvislosti s nálezem mincovního depotu je v současnosti prováděn průzkum historického sklepení, v němž byly mince nalezeny. Prozatím jsme zjistili, že dobře zachována a nezasypána (respektive před asi 25–30 lety od recentního zásypu vyčištěna) je pouze vstupní chodba, která klesá ze zadní části dvora směrem k náměstí. Vstupní šíje byla vyzděna z lomového kamene místního původu (břidlice). Pro představu: jedná se o obdobný materiál, ze kterého byl vystavěn říčanský hrad. Svrchu je vstupní chodba sklenuta valenou klenbou. Prostor vlastního sklepa je stále zasypán neporušeným historickým zásypem (starým patrně několik staletí).

Počátkem dubna došlo v důsledku působení vody k mírnému vyvalení zmiňovaného historického zásypu. Sesutý materiál byl před jeho vyvezením prozkoumán archeology, přičemž došlo k několika novým objevům. Nalezeno bylo několik keramických zlomků, kovových předmětů, ale také značné množství poměrně velkých kusů nepálené jílovité hlíny (výmazy spojů mezi stěnou a stropem, nepálené cihly zvané vepřovice a další). Především si však Martin Škába, syn majitele domu, ještě před příchodem archeologů všiml na sesuté hromadě kusu keramiky s reliéfem. Po očištění se nám ukázal krásný renesanční kachel.

Kachlová kamna již od středověku vyhřívala světnice lidských obydlí – nejprve na panských sídlech a v měšťanských domech, později i u sedláků ve vesnicích. Kamna byla tvořena desítkami keramických kachlů. Čelní stěnu komorových kachlů zdobily nejčastěji náboženské, heraldické, mytologické, světské nebo ornamentální motivy. V Říčanech a okolí byla nalezena již řada gotických i renesančních kachlů – desítky jich uchovává ve svých fondech místní muzeum.

Nynější nález je velmi pozoruhodný. Na zlomku kachle můžeme identifikovat v architektuře umístěnou polopostavu neznámé „šlechtičny“. Kdyby byl kachel celý, po její levici bychom jisto jistě spatřili „šlechtice“, jejího muže. Hlavy obou by směřovaly mírně k sobě. Můžeme si to dovolit tvrdit, obdobný (ale kompletní) kachel je totiž položkou uloženou pod inventárním číslem A 91 v říčanském muzeu. Byl kdysi nalezen rovněž v Říčanech, bohužel ale nevíme, kde přesně. Po jejich porovnání vysvítá, že se oba kachle tématicky téměř výlučné shodují, ne však již velikostně. Z jedné formy tudíž nevzešly. Kde a kým byly vyrobeny, nevíme. Lze jen předpokládat původ v místním regionu. Velký rozdíl mezi kachly je v jejich povrchové úpravě. Povrch muzejního kusu narozdíl od nyní nalezeného pokrývá zelená glazura. Kresebná reprodukce tohoto muzejního kachle dokonce v roce 2007 vyšla na známce České pošty včetně schematického náčrtu kachlových kamen (známka katalogové číslo 0522 s názvem: „Renesanční kamna, Říčany u Prahy“). Více či méně podobné analogie známe i z Prahy a odjinud. Nejen podle nich můžeme datovat nynější nález do 16. století.

Pokračování příště.

Martin Hůrka, historik OMPV