(Martin HŮRKA, Příběh pokladu: Nález mincí, Říčanský kurýr, 2018, květen, s. 51)
V seriálu Příběh pokladu vás chceme seznamovat s postupem zpracování jedinečného nálezu na Masarykově náměstí v Říčanech. V devadesátých letech 20. století zde našel Jiří Škába ve starém sklepení svého domu poklad (mincovní depot) 348 pražských grošů.
Před nedávnem jej odevzdal Oblastnímu muzeu Praha-východ, za což nálezci patří velké poděkování. Po prvotním ohledání bylo zjištěno přibližně čtyřicet grošů Václava IV. (1378–1419) a čtyři groše jeho otce Karla IV. (1346-1378). Další, špatně čitelné mince budou po očištění a konzervaci určeny v následujících měsících.
O okolnostech nálezu Jiří Škába říká: „Historie chodby a pokladu je poněkud pohnutá a musím začít trochu zeširoka. Podle říčanského kronikáře Gustava Trnky je původní dům čp. 60 asi z roku 1770. Je kamenný, postavený ze stejného kamene jako říčanský hrad, ostatně jako tenkrát všechny domy v okolí. Můj děda jej zakoupil za první republiky. V roce 1935 přední část s čelem do náměstí zboural a znovu vystavěl, zadní část zůstala původní. Chodba tam už byla a oni ji zasypali stavebním odpadem. Ve čtyřicátých letech za Němců přišlo od někoho ze sousedství udání, že se v chodbě nacházejí zbraně. Naši museli kopat. Nic se samozřejmě nenašlo, ale udání bylo vážné, a i když se nepotvrdilo, zanechalo v naší rodině velmi vážné pochyby o onom člověku, již nežijícím, ale pro nás známém. Jak se s lidmi zacházelo v té době, jistě každý ví.“ Následující léta se nic nedělo, chodba byla z velké části zasypaná Až kolem roku 1989 se u Škábů najednou objevilo velké množství vody ve sklepě: „Ten je těsně vedle staré chodby, vlastně svým způsobem nad ní. Voda šla právě z chodby. Zjistili jsme, že praskla přípojka vody, nekvalitně opravená vodárnami asi v roce 1975. Opravu dokonce provedl stejný člověk jako v roce 1975. Protože jsem ale musel vodu odčerpat, nakonec jsem celou chodbu vyklidil. V suti jsem dole našel nějakou starou keramiku, dal jsem ji do muzea a starosta Vrba tenkrát pozval nějakého archeologa na obhlídku chodby, nic ale nenašli. Co se pak stalo se střepy a zda byly cenné, nevím. Chodba však asi vlivem podmáčení pracovala a musel jsem ji občas podezdívat a zesilovat. Jednou se ze zdi uvolnilo pár kamenů a mezi nimi byla i hliněná nádoba s mincemi.“ Uzavřel pro tentokrát vyprávění Jiří Škába.
Pokračování příště.
Martin Hůrka, historik OMPV