(Martin HŮRKA, Přeukrutná Jezabel Anna z Mochova, Mochovský zpravodaj, 2023, roč. 17, č. 3, s. 56-58)

Dnes se krátce pověnujeme Anně  z Mochova, druhé manželce  Jana ze (Sezimova) Ústí. O této urozené dámě patrně velká část dnešních Mochováků již někdy slyšela. Ve středověku, kdy žila, ji však v Mochově možná ani znát nemuseli. Její přídomek „z Mochova“ totiž neodkazuje na místo bydliště, ale na rodový původ. Předpokládá se, že pocházela snad (!) z rodu Nymburských.

Rod Nymburských je rodem, který ve 13. století žil v Nymburku a okolí, jak ostatně napovídá původní přídomek. Následně snad ještě před koncem 13. věku se někteří jeho členové přesunuli do Prahy. Stali se z nich pražští (staroměstští) měšťané. Vazby na Nymbursko a Kolínsko si ovšem uchovali ještě přinejmenším po dalších 100 let (v přilehlých vesnicích u Nymburka a Kolína jim zůstala jistá práva a majetky, minimálně i jeden mlýn). Jednalo se totiž původně o rod mlynářský. Mlýn vlastnili také v Praze. Mochov, který do svého majetku získali kolem poloviny 14. století, se jim mohl náramně hodit – leží totiž na půli cesty mezi Prahou a Nymburskem. O rodu Nymburských však až jindy, nyní se vraťme k Anně z Mochova.

Byť Annu možná obyvatelé středověkého Mochova mnoho neznali, protivníkům a odpůrcům Mistra Jana Husa byla známa dobře. Až na tolik, že o ní složili velice neuctivou (či spíše nenávistnou) latinsky psanou píseň s názvem: „Mochovská“. V ní je vůči její osobě (i na poměry doby) drsně útočeno. Nazývají ji „přeukrutnou Jezabel“ či „krutou Lamií“, která se (slušně a ve zkratce řečeno) velice nepěkně zachovala ke svým synům, tím že je předhodila démonům (tj. podávala jim husitskou nauku). Katolíci ji opravdu v lásce neměli.

V průběhu roku 1414 její muž Jan zemřel a ona jako vdova obdržela alespoň část majetkových práv k hradu Hradiště (pozdější město Tábor), celé zboží v Kamenici nad Lipou a nadpoloviční většinu práv k městu Sezimově Ústí. O majetky se dělila s dětmi z prvního manželství svého zemřelého manžela. Její vlastní synové, které s Janem měla, Prokop a Jan byli patrně ještě mladí a nějaký čas zabralo jejich „zplnoletnění“. Otcovské statky v Kamenici nad Lipou převzali až roku 1415.

Anna z Mochova  sídlila v příjemném městské prostředí Sezimova Ústí. Toto město bývalo v době předhusitské největší obcí v celém širém kraji. Počet jeho obyvatel je odhadován něco kolem tisícovky osob (pro srovnání Soběslav mohla mít cca 600-700 obyvatel, Miličín, Bechyně nebo Mladá Vožice asi 400 obyvatel, další tamní městečka byla ještě menší). Město Tábor tehdy ještě neexistovalo (založili jen sami husité roku 1420 při současném opuštění a celkovém úmyslném vypálení Sezimova Ústí).

Co víme o vztahu Anny z Mochova k husitství, potažmo k Mistru Janu Husovi samému? V létě 1413 získal Jan Hus azyl na Kozím hrádku (v listopadu 1412 byl nucen opustit Prahu a po nějakou dobu se skrývat, neb nad ním vězela zostřená klatba). Na jaře 1414 po krátké návštěvě Prahy se na Kozí hrádek již nevrátil, nýbrž se na pozvání (snad) Anny z Mochova či (snad) jejího muže (snad) v dubnu téhož roku objevuje v nedalekém, jen asi 3 km vzdáleném Sezimově Ústí, kde jej Anna z Mochova hostí do doby kolem poloviny července 1414, kdy na pozvání Jindřicha Lefla z Lažan přesídlil na jeho hrad Krakovec (u Rakovníka).  Tam se již chystal na cestu do Kostnice. Není zcela zřejmé, zda Jan ze (Sezimova) Ústí v době Husova tamějšího pobytu ještě žil či nikoli, a kdo jej tedy skutečně do Ústí pozval. V dané době také na Ústecku propukala morová epidemie. Není vyloučeno, že mor mohl stát jak za smrtí Jana ze (Sezimova) Ústí, tak za přesídlením Husa z tohoto kraje na hrad Krakovec.

Jak na Kozím hrádku, tak při pobytu u Anny z Mochova v Sezimově Ústí se Hus intenzivně věnoval literární činnosti. V Ústí 26. června 1414 dokončil spisek „O hřieše“. Se svým mužem Janem z Ústí měla Anna z Mochova tři doložené děti (syna Prokopa a Jana mladšího a dceru Bonuši). Z jejího života je známo ještě několik málo údajů, ale sami vidíte, že na (dle zlých jazyků údajně až milenecký) vztah Husa a Anny to nevypadá. Horlivou zastánkyní Husova učení ovšem byla, možná jej potkala nebo navštívila jeho kázání již někdy dříve v Praze (Betlémské kapli) a velmi pravděpodobně i na Kozím hrádku či v jeho okolí. Navzdory lidovým pověstem však Mistr Jan Hus v Mochově opravdu nekázal.

Foto: Mapa I. vojenského mapování z 2. poloviny 18. století s tehdy zjevně ještě patrnými ruinami Starého Tábora, tj. středověkého i dnešního Sezimova Ústí (ASA/MAV, 1st Military Survey, Section No. 224 (1764-1768, rektif. 1780-1783); LG UJEP (www.geolab.cz); MZP ČR (www.env.cz); přístupné online: http://oldmaps.geolab.cz/ (cit. 10. 1. 2023).