(Martin HŮRKA, Požár Mochova roku 1594, Mochovský zpravodaj, 2017, roč. 11, č. 1, s. 37-38)
V dobách minulých se požáry velice snadno stávaly celoobecní katastrofou. Vzhledem k velkému podílu hořlavých materiálů užívaných v konstrukcích venkovských, ale i městských obydlí se oheň rychle šířil. O jednom takovém ničivém ohni, který postihl Mochov počátkem roku 1594, se v Národním archivu ve fondu Stará manipulace dochovaly podrobné zprávy.
Požár po sobě zanechal osm do gruntu spálených usedlostí. Všechny jejich majitele známe jmény: vdova Dorota Fišmajstrová, Jan Jech, Václav Svědil, Mach Vyhlíd, Jan Kocmanda, Jan Makal, Jan Zima a Jakub Polák. Oheň vyšel právě ze stodoly posledně jmenovaného a dle vyšetřování ho patrně úmyslně založil neznámý žhář. Všem postiženým tím způsobil vážný problém, o to horší, že se událost odehrála v zimním období. A že tehdy bývaly pořádné zimy! Osm výše jmenovaných pohořelých obyvatel se urychleně od správy přerovského komorního panství, ke kterému tehdy Mochov náležel, pokoušelo získat dřevo na výstavbu nových usedlostí. Přerovský hejtman Michael Albrecht z Šentálu místním pomáhal, jak mohl. Sám vhodné stavební dříví k dispozici neměl, a když se mu ho nepovedlo sehnat ani u forštmistra sousedního komorního brandýského panství, obrátil se ke svým nadřízeným v Praze s žádostí o povolení k výplatě půjčky z komorního důchodu po 10 kopách českých grošů. Půjčka měla posloužit na nákup potřebného dřeva „na Černých lesích“ (tj. na Černokostelecku) a spolu s určitými úlevami pomoci rychle obnovit poničená hospodářství. Potíže s obstaráním vhodného dříví mohou mimoděk naznačovat neutěšený stav lesů polabských komorních panství.
Ze šacuňku (ocenění) jednotlivých gruntů patřících přerovskému panství z doby kolem roku 1567 víme, že se tehdy v Mochově nalézalo celkem 25 gruntů. Situace o necelých 30 let později, tj. v době požáru, byla obdobná.
V pojednávané době se nejednalo o jediný úmyslně založený požár nebo pokus o něj. Hejtman ve zmiňovaném listu královské komoře jedním dechem odkazuje na čerstvou, jen pár dní starou událost z Vyšehořovic, kde se v noci na sv. Matěje (24. února) někdo pokusil zapálit vrata Mikuláše Pařízka. Hejtman dodává, že všem lidem poručil, „aby se pilně ponocovali, háky, hřebříky, konve a všelijaké jiné potřeby k vohni na hotově měli.“ Možnosti protipožární ochrany na konci 16. století byly sice omezené, přesto i tehdy lidé s ohněm počítali a snažili se mu s důmyslem čelit.
Na závěr dodejme, že roku 1595 řádil oheň v Bříství a roku 1605 v Nehvizdech. Tyto požáry v obou případech zasáhly vícero usedlostí, bližší informace k nim však nemáme.
Martin Hůrka, historik OMPV
Prameny a literatura:
- Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 1697, karton č. 1223, sign. K 118/19, Spis k požárům v Mochově, Bříství a Nehvizdech (1594-1605).
- Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 276, karton č. 194, sign. B 94/29, Šacuňk panství Přerov (1567 či před).