(Martin HŮRKA – Jaroslav ŠPAČEK, Podzemní chodba nebo štola?, Pohled do minulosti Vyšehořovic. Sborníček vydaný při příležitosti 6. ročníku historických slavností na vyšehořovické tvrzi, Vyšehořovice 2013, s. 17)

V únoru 2011, během hloubení výkopu pro kanalizaci, byla rypadlem bagru narušena v hloubce 220 cm pod povrchem příjezdové cesty v lokalitě zvané Na Kopečku lidskou rukou vytvořená podzemní chodba (?) směřující přibližně k areálu bývalého poplužního dvora, tedy potažmo směrem ke tvrzi. Nález vzbudil mezi občany značnou pozornost a brzy se vyskytly různé domněnky o objevu tajné únikové chodby z tvrze.

Pod vedením druhého z autorů tohoto příspěvku pracovníci z Městského muzea v Čelákovicích, které již řadu let ve Vyšehořovicích zajišťuje záchranný archeologický výzkum, provedli ohledání místa nálezu, štolu prozkoumali a situaci zdokumentovali zaměřením a fotograficky. Štola s plochým stropem tvořeným špatně soudržnou, rezavě hnědou pískovcovou vrstvou o mocnosti kolem 30 cm a mírně konickými stěnami, procházejícími vrstvami šedého jílu a šedočerného lupku, probíhala přibližně ve směru sever – jih. Od hrany výkopu pokračovala severním směrem pod pozemek domu čp. 8 téměř 8 m, odkud se stáčela k západu. Zde se po dalších cca 3 m zužovala a končila v rostlém terénu stejného složení, což znamená, že zde nebyl zjištěn žádný zával, za kterým by chodba pokračovala, tudíž se o únikovou chodbu z tvrze nejedná. Jižním směrem od výkopu bylo zjištěno, že po 5 m je chodba štoly úplně zavalena. Do štoly se muselo vstupovat od jihu, dnes v místě s neznatelně zasypaným vchodem, umístěným západně od pozemku domu čp. 53 ve svahu nad silnici svažující se k Župavě.

Při studiu archivních pramenů se vynořily dvě zmínky, které nám naznačují minimální stáří štoly a zároveň sdělují, že nynější narušení nebylo narušením prvním. Ještě než přistoupíme k osvětlení starších písemných zmínek, uveďme si paměti místních rodáků, kteří v dětství slýchávali své rodiče a známé vypravovat o chodbě, která je zasypána vedle kamenných schodů na Kopeček, a která údajně měla vést až k Vojáčkovu statku v Kozovazech.[1] Ve 30. letech 20. století se v jedné z místních kronik píše: „…v místech, kde jsou schody vedoucí k Havlíčkovům, při stavění nové hospody přišlo prý se na podzemní chodbu vedoucí ke Kozovazům, která dle pověsti měla spojení s hradem, což ukazovalo by na tu skutečnost, jelikož směr této chodby jest do úhlu lomen, že tato chodba bezpochyby vedla podle hradeb a teprve z rohu těchto zaměřovala ke Kozovazům.“[2] Je možné, že pisatel J. Jiroušek, dosud nepříliš obeznámený s vyšehořovickým prostředím (jak se v úvodu svého textu sám vyjadřuje), ve skutečnosti narážel ne na dobu stavby nového hostince, ale na jeho opravu. Pro toto svědčí druhý záznam z let 1913-1914. V tomto místní farář stručně sděluje: „Při opravě hostince Bašusova (as 2-3 kroky od západní části) odkryta podzemní chodba vedoucí z tvrze.“[3]

Stáří štoly je v současné době těžké určit, lze jen předpokládat, že musela vzniknout nejpozději někdy kolem poloviny 19. století, ale zároveň nevylučujeme, že může mít původ starší. K jakému účelu sloužila, prozatím nevíme, jsou však patrné určité podobnosti se štolou v bývalé jílovně v lese za fotbalovým hřištěm (např. pískovcový strop, jílové stěny). Štola v jílovně je však mnohem prostornější, částečně vyztužená masivními výdřevami a též pozdějšího data (až z doby průmyslové těžby v 1. polovině 20. století).

Martin Hůrka, historik OMPV

Jaroslav Špaček, historik a archeolog Městského muzea v Čelákovicích

Foto: pohled z vnitřku štoly směrem k místu narušení výkopem pro kanalizaci, 2011 (autor: Jaroslav Špaček)