(Martin HŮRKA, Nehvizdský rychtář měl kdysi i svoje žezlo, Nehvizdský kurýr, 2021, roč. 16, č. 3-4, s. 19)
V čele současných obecních samospráv stojí starosta. Pomineme-li dobu komunistického režimu, kdy obec řídil předseda MNV, vládnou starostové samosprávám českých obcí od poloviny 19. století. Tehdy se v několika málo letech či spíše měsících udály vskutku revoluční změny ve fungování našeho státu. Došlo ke zrušení poddanství (1848) a změnám v politické i soudní správě (vznik okresních úřadů, tzv. okresních hejtmanství a vznik okresních soudů (1850)). Byla sestavena rovněž první ústava (1848). Ve zkratce řečeno, nastal přechod od „středověkého“ feudalismu k „moderní“ státní správě. Původní úkony (soudní, správní, daňové apod.), které v předešlé době z převážné části zajišťovala panská správa (v případě Nehvizd správa kounického panství sídlící na zámku v Kounicích), převzal nyní stát. Z poddaného se stal občan. V právě v této bouřlivé době vznikl úřad starosty a zanikl jeho předchůdce rychtář. Právě na staré nehvizdské rychtáře se nyní blíže podíváme!
Jaké památky nám po nich zbyly? Ve státních archivech, tedy např. v SOkA Praha-východ nebo v SOA v Praze, jsou uloženy dokumenty, ve kterých nalezneme část jejich agendy. Z matrik se zase můžeme dozvědět jejich jména (pokud se takovému rychtáři narodilo dítě, farář málokdy opomněl uvést „rychtář“ jako dovětek ke jménu otce). Především bych však rád upozornil na jednu unikátní hmotnou památku, která je bytostně spjata s výkonem moci starých nehvizdských rychtářů. Je uložena ve sbírkových fondech Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse n. L.-St. Boleslavi.
Řeč běží o tzv. rychtářském právu obce Nehvizdy. Jedná se o jakési „žezlo“ zhotovené ze zkroucené dobytčí kůže (v jiných případech mívalo podobu vyřezávané dřevěné hole, někdy zakončené do podoby ruky).
Rychtáři bylo toto rychtářské právo spolu s obecním pečetidlem předáno po složení slibu při nástupu do úřadu. Při jednáních vedení obce (tj. rychtáře a konšelů) měl rychtář právo u sebe a mohl např. pomocí poklepání uzavřít rozhodnutí či jednání. Právo se též mohlo využít k přísaze. Stáří nehvizdského práva je těžké určit. Pravděpodobně bude pocházet z 18. či první poloviny 19. století.
Pokud je mi známo, soupis nehvizdských rychtářů a starostů nebyl v ucelenosti dosud sestaven (nejúplnější mně známý soupis pochází z pera Josefa Junka). Pokusil jsem se tudíž ve svých poznámkách i v digitalizovaných nehvizdských matrikách vyhledat alespoň některá jména místních rychtářů. Zde jsou (z časových důvodů byl sestaven pouze ilustrativní výčet):
- 1567 – Šimon Janda
- kol. 1666 – Šimon Suchánek
- 1788 – Jan Hypš
- 1825 – Matěj Klučina
- do 1836 – Josef Nekvasil
- 1836-1845 – Jan Vondráček
- od 1845 – Václav Musil (po zániku rychtářského úřadu se stal prvním nehvizdským starostou)