(Martin HŮRKA, Nehvizdské trhy, Nehvizdský kurýr, 2019, roč. 14, č. 7, s. 4)

Před čtyřmi lety Nehvizdy oslavily 500 let od povýšení na městečko (městys). Tímto aktem český král Vladislav II. roku 1515 jen potvrdil rostoucí význam obce. Ten se zrcadlí i v současně získaném právu konat každý čtvrtek týdenní trhy a jeden trh výroční (jarmark) začínající ve „středu před hodem Panny Marie narození“ [tj. před 8. zářím]. Jarmark měl trvat tři dny v kuse.

Na pravidelných týdenních trzích se prodávalo zboží denní potřeby (především potraviny a běžné výrobky), kdežto během výročního trhu se obchodovalo se speciálním zbožím, které s sebou přiváželi obchodníci často z daleka.  Patrně od samého počátku držby trhových privilegií byl nehvizdský jarmark zaměřen na obchod s ovčí vlnou. Zprávu nám o tom podává dobový letopis neznámého měšťana Nového Města pražského. Nehvizdský trh na vlnu je v něm zmíněn v souvislosti s obdobím 1524-1528, kdy Nehvizdy patřily do majetku tehdy nakrátko sjednocené Prahy, přesněji Starého a Nového Města pražského (Staré Město, Nové Město, Hradčany a Malá Strana – byly od počátků až do konce 18. století vyjma několika krátkých epizod samostatnými městy). Sjednocení Starého a Nového Města (1518-1528) s sebou přineslo řadu problémů. Příslušný novoměstský měšťan očividně nebyl podporovatelem tohoto sjednocení (jako ostatně většina jeho sousedů). V úvodních pasážích své kroniky vypočítává dvacet důvodů, proč je sjednocení Prahy špatné a jak obyvatelé Nového Města na toto sjednocení doplácejí a Staré Město vydělává. Osmý bod věnuje újmě (především novoměstských) řemeslníků, kteří nemají na spojené městské radě žádné slovo a zastání. Mimo jiné píše: „A kdyžkoli pánův prosili řemeslníci za opaření v nějaké věci, [pánové] říkali: ‚Nechte nás, máme s sebou dosti [co] činiti!‘. A zvláště když přišli soukeníci do rady, toužíce, že draho vlnu kupují, prosíce za nehvizdský trh, řekla rada: ‚Co chcete sobě vlnu nasazovati? Kdo má peníze, kupuj, a kdo nemá, nech!‘“.

Nehvizdy vlnaNehvizdský trh na vlnu je předmětem dohad i krátce poté, co Nehvizdy a další obce v okolí zkonfiskoval český král Ferdinand I. roku 1547 jako odplatu za tzv. stavovský odboj (rebelii části českých měst a šlechty). Úředník Jan Krajní krátce po konfiskaci patrně ještě nebyl v nové situaci zorientován, neboť se ptal dopisem nadřízených úřadů, jak se zachovat v případě trhu s vlnou, který se v Nehvizdech má konat, jak píše, „tento čtvrtek příští na den sv. Jiljí“ [tj. 1. září 1547]. Nebyl si jist, zda-li může dovolit, aby obchody na trhu probíhaly volně a každý kupoval jako „na svobodném trhu“ nebo zda-li má být obchodování přístupné pouze těm, „kdo se toho řemesla knapovského [tj. soukenického] dotýkají“.  Z dopisu vysvítá, že na něj soukeníci vytvářeli nátlak, „že by neměli jiný kupovati, než oni sami neb řečení Pražani“. Zaštiťovali se přitom „nějakým obdarováním [tj. privilegii] od jeho královské milosti“.

Později Rudolf II. (vládl 1576-1611) výroční trhy rozšířil na dva (kromě vlny i na kramářské zboží), přičemž každý měl trvat osm dnů. Nehvizdy těžily z výhodné polohy při cestě do Prahy, byť tehdy ještě nevedla tak přímo jako dnešní silnice. O čilém ruchu svědčí i pět šenků, ve kterých se zde v 16. století osvěžovali pocestní i místní. Prosperitu zle narušila třicetiletá válka (1618-1648), během které nehvizdské trhy zanikly a podobně málem dopadlo i samotné městečko. Při poválečné obnově byla 11. července 1676 Nehvizdům ztracená jarmareční privilegia nejen obnovena, ale dokonce i rozšířena o prodej dobytka. Výroční trh nově trval plných čtrnáct dnů. Před polovinou 19. století o nehvizdských výročních trzích píše Johann Gottfried Sommer následující: „Na jarmarcích ve Velkých Nehvizdech (konaných ve čtvrtek po svátku Povýšení sv. Kříže [tj. po 14. září]) nastává v přibližně 21 stáncích běžný obchodní ruch se střižním a kramářským zbožím a rozličnými řemeslnickými výrobky.“  Na jarmark se mohli Nehvizdští těšit ještě v době první republiky. Pravidelné týdenní trhy se zde ale v té době již nekonaly (zanikly neznámo kdy). Závěrem si odcitujme ze souboru povídek vydaných roku 1918 pod názvem „Domů pěšinkami“. Spisovatel Pavel Sula, který před první světovou válkou působil jako učitel v nedalekých Vyšehořovicích, do fiktivního příběhu vnáší patrně i své osobní zážitky ze zdejšího působiště: „Na druhý týden jest v Nehvizdech jarmark. Náměstí jako mraveniště. Babička prochází uličkami a hledá. Řada dřevěných hraček se usmívá: kolébky, kohoutkové, již ocáskem kokrhají, postele, skříně, celý droboučký nábytek – a babička vzpomíná na dětská svoje léta, kdy tu žádostivě obcházela a za ‚čtyrák‘ chtěla skoupit celý nehvizdský trh a nakonec koupila jen za krejcárek tureckého medu.

Martin Hůrka, historik OMPV

Prameny a literatura:

  • Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 2478, Záležitosti městečka Nehvizdy, sign. N 69/2, Trh na vlnu v Nehvizdech, 1547.
  • Junek J., Stručné dějiny Nehvizd. In: 25 let práce sokolské (1907-1932), Nehvizdy 1933, s. 12-18.
  • Sommer J. G., Das Königreich Böhmen, 12. Band (Kauřimer Kreis), Prag 1844, s. 245.
  • Sula P., Domů pěšinkami, Praha 1918, s. 111.
  • Trnka V., Kounice a Přerov v Čechách, Praha 1873, 76-82.
  • Zilynskyj B., Letopis měšťana Nového Města pražského z let 1492 až 1539. In: Pražský sborník historický, roč. XVII, 1984, s. 59.

 

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.