(Martin HŮRKA, Naše šenky a pivaři v 16. století, Nehvizdský kurýr, 2023, roč. 18, č. 8, s. 2)

V předbělohorské době bývaly Nehvizdy kvetoucím městečkem s významným regionálním výročním trhem (jarmarkem) zaměřeným na ovčí vlnu, který byl za Rudolfa II. dokonce rozšířen o další jarmark, v tomto případě na kramářské zboží. Oba výroční trhy měly trvat po osmi dnech. Trhy se přirozeně odbývaly na náměstí. Skladba a historický vývoj parcelace naznačuje, že náměstí v Nehvizdech původně bývalo snad větší než je dnes. Též jeho tvar a orientace se patrně od dnešního stavu výrazně lišily.

Ve druhé polovině 16. století patřily Nehvizdy pod správu přerovského panství. To ve svých rukou drželi habsburští panovníci, resp. jimi zřízená Česká komora, která se o panovnické majetky fakticky starala. Když počátkem 17. století císař Matyáš postoupil Nehvizdy (i s Nehvízdkami) Trčkům z Lípy, je zmiňováno v Nehvizdech pět šenků!

Velký počet míst, kde se v Nehvizdech šenkovalo, podporuje představu o městečku položeném na čilé komunikaci z Prahy na východ. Nehvizdy patřily v rámci panství spíše k větším obcím. Nejen díky možnosti konat trhy, ale i vzhledem k přítomnosti kostela a farní správy mívaly jistou centrální funkci.Nehvizdy sladek

Pět nehvizdských šenkovních domů můžeme předpokládat rozesetých kolem tehdejšího náměstí, případně při příjezdu či výjezdu z náměstí po Pražské silnici.

Šenkování nebylo jen tak. Bylo potřeba povolení vrchnosti. To s sebou neslo i závazek odběru piva z konkrétního pivovaru či alespoň z pivovaru, který náleží k té samé vrchnosti, co šenk – v případně Nehvizd 2. poloviny 16. století tedy pivovarům v držbě vládnoucích Habsburků (České komory). Šenkýři mívali pochopitelně tendence kupovat pivo tam, kde bylo chutnější nebo levnější, čímž vznikaly spory, sváry a s nimi spojené stížnosti. Jeden takový nesoulad se odehrál roku 1565 a byl zaznamenán v písemné podobě. Nehvizdští šenkýři si tehdy opakovaně jezdili pro pivo do Prahy nebo do Českého Brodu, což se panským úředníkům velmi nezamlouvalo.

Jen na okraj. Českobrodské pivo bylo ve své době opravdu vyhlášené i mimo náš region. Obrovské množství piva se z Brodu vyváželo např. do Kutné Hory, kde jej konzumovaly stovky ba tisíce tamních horníků a dalších pracovníků podílejících se na dolování a zpracování stříbrné rudy. Právem vařit disponovaly v Brodě desítky měšťanů. Tehdejší pivo bývalo odlišné od dnešního – bývalo husté, kalné, vlažné. Pípy pochopitelně neexistovaly. Pivo se rozlévalo z větší nádoby nebo naběračkou.

Nehvizdští šenkýři byli opakovaně z iniciativy přerovského purkrabího vyzýváni, ať od praxe odběru piva z cizích lokalit upustí, ale marně. Z hlášení brandýského hejtmana České komoře vyplývá, že „od dávných let“ měli Nehvizdští údajně za povinnost odebírat pivo ze zámeckého pivovaru v Brandýse nad Labem, což nečiní a z přerovského pivovaru vezmou pivo jen málokdy. Dále hejtman Oppersdorf přidává zajímavou poznámku, že „oni [lidé v Nehvizdech] každého téhodne [tj. týdne] v tom městečku 12 sudů piva spotřebují.“ Samozřejmě nevíme, zda vycházel z nějakých hypotetických starších záznamů (patrně ano) či zda nepřeháněl. Množství se to zdá velké. Ačkoli velikost těchto konkrétních sudů přesně neznáme, lze předpokládat, že byly větší než dnešní typické padesátilitrové. Obyvatel tehdy v Nehvizdech bylo možno počítat na vyšší desítky (odhadem snad mezi 100-150 osobami), domů samotných mohlo být mezi 25-30. Nehvizdští by každý týden vypít takové množství sami (asi) nezvládali, leda by stále jen slavili. Na druhou stranu tehdejší spotřeba piva byla vyšší než dnes. Jednalo o obecný nápoj dostupný všem. V poddanských rodinách se pivo běžně konzumovalo spolu s chlebem jako jedno z denních jídel, a to všemi členy rodiny včetně dětí. S jeho pomocí se vařily polévky nebo omáčky.

Prameny a literatura:

  • Národní archiv, Stará manipulace, sign. N 69/3, inv. č. 2478, Zákaz nehvizdským šenkýřům odebírat pivo z cizích panství (1565).
  • Justin Václav PRÁŠEK, Brandejs nad Labem. Město, panství i okres, 3. díl, Brandýs n. L. 1913, s. 158.
  • Vladimír Jakub MRVÍK, Dějiny královského města Český Brod, Český Brod 2021, s. 68-70.

Foto: Vyobrazení norimberského sládka při výrobě piva, Die Hausbücher der Nürnberger Zwölfbrüderstiftungen, Landauer I, Amb. 379.2°, fol. 60v (1588), dostupné online: www.nuernberger-hausbuecher.de (cit. 18. 8. 2023).

 

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.