(Martin HŮRKA, Naše šenky a pivaři v 16. století, Nehvizdský kurýr, 2023, roč. 18, č. 8, s. 2)

V předbělohorské době bývaly Nehvizdy kvetoucím městečkem s významným regionálním výročním trhem (jarmarkem) zaměřeným na ovčí vlnu, který byl za Rudolfa II. dokonce rozšířen o další jarmark, v tomto případě na kramářské zboží. Oba výroční trhy měly trvat po osmi dnech. Trhy se přirozeně odbývaly na náměstí. Skladba a historický vývoj parcelace naznačuje, že náměstí v Nehvizdech původně bývalo snad větší než je dnes. Též jeho tvar a orientace se patrně od dnešního stavu výrazně lišily.

Ve druhé polovině 16. století patřily Nehvizdy pod správu přerovského panství. To ve svých rukou drželi habsburští panovníci, resp. jimi zřízená Česká komora, která se o panovnické majetky fakticky starala. Když počátkem 17. století císař Matyáš postoupil Nehvizdy (i s Nehvízdkami) Trčkům z Lípy, je zmiňováno v Nehvizdech pět šenků!

Velký počet míst, kde se v Nehvizdech šenkovalo, podporuje představu o městečku položeném na čilé komunikaci z Prahy na východ. Nehvizdy patřily v rámci panství spíše k větším obcím. Nejen díky možnosti konat trhy, ale i vzhledem k přítomnosti kostela a farní správy mívaly jistou centrální funkci.

Pět nehvizdských šenkovních domů můžeme předpokládat rozesetých kolem tehdejšího náměstí, případně při příjezdu či výjezdu z náměstí po Pražské silnici.

Šenkování nebylo jen tak. Bylo potřeba povolení vrchnosti. To s sebou neslo i závazek odběru piva z konkrétního pivovaru či alespoň z pivovaru, který náleží k té samé vrchnosti, co šenk – v případně Nehvizd 2. poloviny 16. století tedy pivovarům v držbě vládnoucích Habsburků (České komory). Šenkýři mívali pochopitelně tendence kupovat pivo tam, kde bylo chutnější nebo levnější, čímž vznikaly spory, sváry a s nimi spojené stížnosti. Jeden takový nesoulad se odehrál roku 1565 a byl zaznamenán v písemné podobě. Nehvizdští šenkýři si tehdy opakovaně jezdili pro pivo do Prahy nebo do Českého Brodu, což se panským úředníkům velmi nezamlouvalo.

Jen na okraj. Českobrodské pivo bylo ve své době opravdu vyhlášené i mimo náš region. Obrovské množství piva se z Brodu vyváželo např. do Kutné Hory, kde jej konzumovaly stovky ba tisíce tamních horníků a dalších pracovníků podílejících se na dolování a zpracování stříbrné rudy. Právem vařit disponovaly v Brodě desítky měšťanů. Tehdejší pivo bývalo odlišné od dnešního – bývalo husté, kalné, vlažné. Pípy pochopitelně neexistovaly. Pivo se rozlévalo z větší nádoby nebo naběračkou.

Nehvizdští šenkýři byli opakovaně z iniciativy přerovského purkrabího vyzýváni, ať od praxe odběru piva z cizích lokalit upustí, ale marně. Z hlášení brandýského hejtmana České komoře vyplývá, že „od dávných let“ měli Nehvizdští údajně za povinnost odebírat pivo ze zámeckého pivovaru v Brandýse nad Labem, což nečiní a z přerovského pivovaru vezmou pivo jen málokdy. Dále hejtman Oppersdorf přidává zajímavou poznámku, že „oni [lidé v Nehvizdech] každého téhodne [tj. týdne] v tom městečku 12 sudů piva spotřebují.“ Samozřejmě nevíme, zda vycházel z nějakých hypotetických starších záznamů (patrně ano) či zda nepřeháněl. Množství se to zdá velké. Ačkoli velikost těchto konkrétních sudů přesně neznáme, lze předpokládat, že byly větší než dnešní typické padesátilitrové. Obyvatel tehdy v Nehvizdech bylo možno počítat na vyšší desítky (odhadem snad mezi 100-150 osobami), domů samotných mohlo být mezi 25-30. Nehvizdští by každý týden vypít takové množství sami (asi) nezvládali, leda by stále jen slavili. Na druhou stranu tehdejší spotřeba piva byla vyšší než dnes. Jednalo o obecný nápoj dostupný všem. V poddanských rodinách se pivo běžně konzumovalo spolu s chlebem jako jedno z denních jídel, a to všemi členy rodiny včetně dětí. S jeho pomocí se vařily polévky nebo omáčky.

Prameny a literatura:

• Národní archiv, Stará manipulace, sign. N 69/3, inv. č. 2478, Zákaz nehvizdským šenkýřům odebírat pivo z cizích panství (1565).
• Justin Václav PRÁŠEK, Brandejs nad Labem. Město, panství i okres, 3. díl, Brandýs n. L. 1913, s. 158.
• Vladimír Jakub MRVÍK, Dějiny královského města Český Brod, Český Brod 2021, s. 68-70.

Foto: Vyobrazení norimberského sládka při výrobě piva, Die Hausbücher der Nürnberger Zwölfbrüderstiftungen, Landauer I, Amb. 379.2°, fol. 60v (1588), dostupné online: www.nuernberger-hausbuecher.de (cit. 18. 8. 2023).