Koncem roku 2019 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Při opravách byly zachovány i staré nápisy, podpisy, vyobrazení či symboly, které se nacházejí především na stěnách spojovacích podkrovních chodeb na bocích lodi kostela a na přístupových schodištích. Zanechávali je tam návštěvníci, poutníci, řemeslníci i vandalové od 17. století podnes.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Staroboleslavská bazilika Nanebevzetí Panny Marie je jedním z nejstarších barokních chrámů v Čechách. Byla vystavěna v letech 1613-1623 stavitelem Jakubem de Vaccanim (autor návrhu: Giovanni Maria Filippi). Stavba vzhledem k nákladnosti projektu a třicetileté válce (1618-1648) nebyla jako celek zcela dokončena. Doplňky ji čekaly ještě řadu desetiletí později (např. věže, ambity atd.). Již po první fázi výstavby se však v chrámu od roku 1623 mohly konat církevní obřady. Soudě dle tehdejšího vysvěcení i dle datace nejstarších dochovaných nápisů na stěnách spojovacích chodeb musela být hlavní masa kostela (loď) vyzdvižena, zaklenuta a zastřešena zhruba v současné podobě už během třicetileté války, tj. pravděpodobně již onoho roku 1623.

napisy 01Nápisy na zdech

Na stěnách spojovacích chodeb vedoucích podél lodi (na obou bočních stranách) i na schodištích se nacházejí fragmenty nápisů zvaných i nezvaných návštěvníků chrámu. Jsou vyvedeny buď červenou hlinkou (výlučně starší nápisy) či černě včetně vyrytých či zhotovených tužkou (většinou mladší nápisy). Dominantní barvy také již tak trochu naznačují možné rozdělení nápisů ve dvě časová období, ze kterých jich máme nejvíce:

1. Prvním období pokrývá průběh třicetileté války v první polovině 17. století a končí počátkem 18. století, respektive rokem 1709.

2. Druhé hlavní období počíná v 80. letech 19. století a trvá dodnes.

Z více než stopadesátiletého mezidobí se prozatím podařilo identifikovat pouhé dva datované nápisy, a to jistého Josefa ze Staré Boleslavi, který se podepsal roku 1833, dále pak podpis Lorety Schmützové z roku 1871.

Nápisy jsou ve své většině psány česky, jen ve starší době se objevuje sporadicky latina a také němčina. Jeden německý nápis máme též z roku 1914. Z poslední doby je pak několik nápisů v ukrajinštině psaných cyrilicí.

napisy 04
napisy 06 napisy 07a
napisy 02

Vyobrazení

Na stěnách kromě podpisů, vzkazů a hesel vidíme také drobná vyobrazení. Někdy se jedná o dekorativní orámování nápisu, jindy o samostatný obrázek. Téměř výlučně jsou tyto črty kresleny červenou hlinkou, a lze je tak datovat do starší vrstvy v 17. století. Pozorný návštěvník zde může spatřit např. vyobrazení zajíce, obličeje s pokrývkou hlavy s křížem na vrcholu, architektonické motivy (např. věž), množství hvězd, šibenici, erb s běžícími psy, muž v barokním oděvu s jednou rukou zdviženou (na pozdrav či při tanci ?).

napisy 08  napisy 10 
napisy 09 napisy 11

Trocha statistiky

Prozatím bylo rozlišeno na téměř 330 samostatných zápisů. Z toho datovaných je 171. Starší nápisy byly psány většinou červenou hlinkou. Z nápisů zhotovených touto barvou máme datováno celkem 48 samostatných položek. Pocházejí z rozmezí let 1634 (1624 ?) – 1709. Následující tabulka přináší počty datovaných nápisy rozdělených podle staletí:

 17. století  56 datovatelných nápisů 
 18. století  3 datovatelné nápisy
 19. století  15 datovatelných nápisů
 20. století   79 datovatelných nápisů
 21. století  18 datovatelných nápisů

Nejstarší nápisy

Prozatím za nejstarší prokázaný záznam považujeme prostý podpis s datací z roku 1634, který zní: „Hans Wentzel von Jägerndorf. Den 8. September 1634“. Jägerndorf je německé označení pro město Krnov. Na zeď se nám tedy podepsal Slezan přišlý z prostoru dnešního slezsko-polského pomezí.

Hned z následujícího roku rozeznáváme podpis Jana Poříčanského. Do konce 30. let 17. století přibyly ještě minimálně 4 další nápisy.

Ještě se musíme zmínit o jedné nejasnosti, resp. nejasné dataci. Datum u iniciál „PKP“ (či DKP ?) by mohlo být čteno jako „1624“ (nejasná je dvojka). Pokud se skutečně jedná o rok 1624, pak by tento zápis byl tím úplně nejstarším. Tato možnost není zcela vyloučena.

Kdo na stěnách chodeb zanechal stopu?

Starší vrstva ze 17. století

Starší záznamy mají často tu strukturu, že vedle návštěvníkova jména je uvedeno také místo původu, viz např. výše zmíněné nejstarší nápisy jmenující Hanse Wentzela von Jägerndorf (tedy Jana Václava z Krnova) či Jana Poříčanského. Čteme však i o dalších: Kašpar Polák Bydžovský (1651), [???] Pokorný Mšenský (1652), Vojtěch Vodňanský (1652), Jiřík Svoboda Kostelecký nad Orlicí (1651), Václav Kratochvíle Kopidlenský, Jiřík P[???] Poděbradský (oba 50. léta 17. století), Jakub Václav Kandr Sušický (1657), Mikoláš Tobiška Žamberký (bez datace), Bouslav [příp. Václav ?] Laštovička Lyskej nad Labem, Jan Kumbál Kostelecký a další.

V některých případech se dozvídáme i povolání dávných návštěvníků chrámu, např. „Byl tu na pouti řemesla mlynářskýho Jan [?] Voktář“ (1655), „Tomáš Tichej Žiželický, řemesla kovářského“ (1659), „Samuel [???], řemesla soukenickýho, byl tady Léta Páně 1660“.

Vzhledem k charakteru zápisu, zmíněným řemeslům i uvedeným lokalitám původu z různých koutů naší země je pravděpodobné, že starší vrstva nápisů zobrazuje poutníky a návštěvníky chrámu, kteří přišli v souvislosti náboženských svátků a jiných církevních událostí. Dosvědčují to i některé přípisky s náboženskou motivací jako: "...Boha / Miluj...", "Pane, smiluj se nad námi..." či "Sláva Bohu...".

napisy 03

Mladší vrstva od konce 19. století po současnost

Podepsáni jsou především řemeslníci pracující v určitých obdobích na rekonstrukci chrámu a jeho částí. Řada z nich je přímo ze Staré Boleslavi a okolí, např. pokrývači Rudolf Vít a Václav Poslt, oba ze Staré Boleslavi (1921), zedník Krákora ze Lhoty nad Labem (1925), dělník Václav Svoboda ze Staré Boleslavi (1925) a další. Zdejší původ lze tušit i u dělníků, kteří nosili ve zdejším kraji notoricky známá příjmení, ale původ neuvedli, např. zedník V. Mecera (1924), zedník J. Kůla (1925) a další. Na zdech ovšem najdeme i jména dělníků pocházejících i z větší dálky, např. „[křesní jméno vyškrábáno] Trojan, pomocník zámečnický z Doubravice u Jičína pracoval zde 18. 12. 1885“.

Kromě řemeslníků podílejících se na rekonstrukčních pracích čteme jména různých skupin zvědavců či „turistů“, např. „Stanislav Adamec, 15 let / Jiří Hudík, 17 let“ (1946) nebo „František Neumann, žák [???] třídy“ (nedatováno), i opět poutníků, např. „Poutníci, Libochovice u Slaného“ (4. 7. 1925) či tato skupinka návštěvníků: „Marie Čermáková, Velvary / Matylda Linhartová ???, Růžena ??? Velvary / Anna Dudová, Černuc / Anna Svobodová, Černuc / Marie Pecinovská, Hobšovice / Anna Šulcová, Černuc (1925)“.

Z nedávné doby jsou zde nápisy jak od zahraničních dělníků, např. cyrilicí psaný nápis v ukrajinštině: „Tut buli Kostjuki“ (2019) či latinskou a cyrilicí kombinovaně psaný nápis: „Kostjuk Lvov zednik“ (2019) či latinkou psané: „Hello Moldova zedniky“ (2019), tak i od českých řemeslníků podílejících se na opravách jednotlivých částí chrámu.

Patrně rovněž do relativně nedávné doby lze zařadit nápisy typu: „MartyS smrdí“ nebo „Miluju Danu“.

Povšimněte si i těchto nápisů!

  • Dva špatně čitelné nápisy datované rokem 1639 (v jednom případě máme dokonce ucelené datum 4. června 1639) spadají do doby okupace Staré Boleslavi švédským vojskem generála Johana Gustafssona Bannera.
  • Do stejného období, tedy do let 1639-1640, kdy si ve Staré Boleslavi a jejím okolí vytvořila mnohatisícová švédská armáda jedno ze svých hlavních útočišť v Čechách, snad můžeme klást i tento explicitně nedatovaný nápis: „Andreas Thorinus  / Suecus, Thiae Candidatus“. Zkratku „Thiae“ snad můžeme přečíst jako „Theologiae“. Zdá se tedy, že se na stěně zvěčnil „Andreas Thorinus / Švéd, kandidát teologie“. Dalším pátráním se podařilo vyhledat švédského literáta 17. století totožného jména. Plným jménem se jmenoval Andreas Nikolai Thorinus. Žil v letech 1596-1670. Po studiích v Uppsale, Greifswaldu a Helmstedtu učil na gymnáziu v Strängnäs. Roku 1642 vydal knihu: „Tree andeliga wijsor“. V roce 1645 byl vysvěcen na kněze a později působil jako duchovní správce v Sorundě nedaleko Stockholmu.
  • U některých osob tušíme opakované návštěvy. Nejvíce zdokumentovaných, a to konkrétně v počtu tří, se týká jistého Šimona původem z moravského Kunštátu. Na zdi chrámu psal latinsky. Dáme-li jeho zápisy dohromady, čteme: „Simon viator, Moravus Kunstadensis fuit hic...“ [tj. Šimon poutník, Moravan z Kunštátu, byl zde...], a to konkrétně v letech 1649, 1660 a 1665.
  • V předvečer první světové války či na jejím úplném počátku se v chrámu podepsal prostý voják. Kaprál Ernst Böhm zanechal po sobě stopu v červenci 1914: „...[???]ung im Juli 1914 Korp. Ernst Böhm...
  • Nakonec nedatovaný zápis snad hromadné výpravy vedení města Kouřimi: „...purkmistr a rada města Kouřima známo činí týmž listem všem vůbec a...“. Úvod a závěr nelze přečíst.

napisy 12

                                                                                                                                      Martin Hůrka, historik OMPV

Foto: Veronika Benešová a Martin Hůrka

Poděkování: Velmi děkujeme Zdeňce Tiché, ředitelce Informačního a kulturního centra Stará Boleslav za podnět ke studiu nápisů, zajištění přístupu a veškerý podpůrný servis.

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.