Na Oblastní muzeum Praha-východ se během roku obrací řada lidí s nálezy z takřečeného „terénu“, které jsou převážně geologické, osteologické či archeologické povahy. S některými z těchto amatérských zájemců zkoumajících minulost i přírodu regionu jsme navázali užší spolupráci. Níže bychom rádi představili výsledky sledování dvou oblastí se základní interpretací nalezeného materiálu. Tyto archeologické nálezy jsou již registrovány pod společných projektem Oblastního muzea Praha-východ a Městského muzea v Čelákovicích s názvem „Staré cesty v Polabí“, na který tímto zároveň upozorňujeme. Projekt čerpající mimo jiné z detektorového průzkumu často zničených historických cest je uzavřen na léta 2020-2025 za účelem studia především středověkého a raně novověkého osídlení.

Nejprve představíme nálezy z katastrů obcí Vyšehořovice a Kozovazy od místního amatérského badatele Milana Tlustého. Lokalitu jsme sledovali ve spolupráci s Městským muzeem v Čelákovicích, do jehož zájmové oblasti obě obce spadají (z tohoto důvodu zejména příslušný archeologický materiál byl předán do sbírek této instituce). Amatérský nadšenec učinil během každovíkendových pochůzek ve vybraných  lokalitách v okolí sledovaných obcí v letech 2019 a 2020 několik zajímavých objevů:

1) Na podzim 2019 byl přibližně uprostřed pole parc. č. 404/212 v k. ú. Vyšehořovice nalezen úlomek (přibližně polovina) antické mince. Minci jsme určili jako antoninián římského císaře Aureliana (270-275). Při jeho okraji byla druhotně provrtána, a tak svému majiteli z řad místního germánského obyvatelstva sloužila patrně coby přívěsek. Místo nálezu se nachází nad strání, která příkře klesá k potoku Výmola, jenž lokalitu ze severní strany obtéká. Okolní prostor je na západě i na východě vymezen erozními depresemi. Při dalším zkoumání v rámci této plochy ovšem již k žádným jiným nálezům nedošlo, ani prozatím nebyly nalezeny žádné keramické zlomky ani jiné sídelní stopy. Z minulosti byly z okolí Vyšehořovic dosud známy 3 nálezy antických mincí: denár Traiana (98-117) a tetradrachmy Claudia II. (268-270) a Severiny (270-275). Další zmínku se podařilo shodou okolností dohledat ve farní kronice: místnímu faráři byl odevzdán roku 1913 denár Vespasiána (69-79) nalezený místním rolníkem „na poli u Kozovaz“. U aktuálního objevu Aurelianova antoniniána je nespornou výhodou znalost přesného místa nálezu, která u všech ostatních výše zmíněných mincí chybí a již patrně nepůjde zjistit.

2) V souvislosti chystané publikace Petra Ence, který se snaží zmapovat události posledních dnů druhé světové války v našem regionu, jsme se dostali ke kronikářským i ústním informacím o krátkodobých úkrytech roztroušených skupinek prchajících německých vojáků v prostoru mezi Vyšehořovicemi a Tlustovousy. Vytipovaná místa byl vyšehořovický badatel vyslán prozkoumat, přičemž nalezl několik artefaktů: silně zkorodovanou přezku opasku příslušníka Luftwaffe, četné kusy německé (částečně i sovětské) vojenské munice, náboji naplněný německý zásobník, nerozlomenou vojenskou známku s vyraženým číslem: „1060“ a textem: „SS – Nachr. Ers. Rgt.“ [SS – Nachrichten Ersatz Regiment] (tj. spojovací záložní pluk SS, založen v říjnu 1942 v Norimberku, rozpuštěn v listopadu 1943). Výsledkem této akce je potvrzení ústní tradice úkrytu německých vojáků.

3) V místě bývalé zaniklé středověké cesty mezi Kozovazy a Mochovem ve dvou badatelských dnech odkryl náš spolupracovník peněžní depot, který se sestával z 16 ks mincí ražených v letech 1522-1594. Až na tři bílé peníze (Ferdinand I., Maxmilián II. a Rudolf II.) se jedná o dvoufeniky, dvoukrejcary a další mince ražené v německých oblastech od Salzburgu po Strassburg. Dle stop koroze je zřetelné, že všechny mince byly původně uloženy na sobě „v komínku“ (zavázány a do země uschovány v kusu látky ?). Nevíme, jeli nález zcela kompletní, avšak další opakovaný průzkum již nové mince nepřinesl. Domníváme se tudíž, že počet nalezených mincí se bude velmi blížit celkovému počtu mincí do země uložených. Patrně máme co do činění s „cestovní hotovostí“, kterou si zde na bezpečném místě u cesty vedle potoka uschoval koncem 16. století pocestný snad z německých krajů. Pokud cestou chodil opakovaně nebo věděl, že se tudy bude vracet, mohlo pro něj být výhodnější nemít u sebe všechny peníze a část si tímto způsobem uschovat.

Z dalších významnějších nálezů vyšehořovického amatérského badatele již jen výčtem: středověké kování řemínku drobného opasku (či knižní vazby ?), novověká bronzová šatní spona podoby mušle sv. Jakuba, jednoduchý bronzový prsten, úlomek bronzového hrotu kopí z doby bronzové.

V rámci ustanovení projektu „Staré cesty v Polabí“ jsou historické (starší než cca počátek 20. století) nálezy z katastrů Kozovaz a Vyšehořovic ukládány do fondů Městského muzea v Čelákovicích.

                                                                   Martin Hůrka, historik OMPV - Andrea Němcová, archeoložka OMPV