(Martin HŮRKA, Mosty roku 1822, Mochovský zpravodaj, 2022, roč. 16, č. 2, s. 72-73)

Dle starých map i písemností víme, že se v okolí Mochova i v obci samé ještě v 18. a na počátku 19. století nacházelo nebývalé množství vodních ploch – rybníků, napájených především potokem Výmola. Díky nížinnému rovinnému charakteru krajiny se zde dokonce vyskytl zajímavý jev, kdy vody potoka Výmola se v soustavě rybníků rozdělily, tak že tato soustava disponovala několika odtoky, které směřovaly do dvou hlavních směrů (k Sedlčánkám a na Přerov nad Labem).

Přes Výmolu i spojovací potoky a stružky se na řadě míst nacházely mosty a lávky. Lávek musela být celá řada, byť je v psaných výkazech nenacházíme. Nejednalo se o oficiální přechody přes toky, zřizovány byly jednotlivými obyvateli zejména za účelem snazšího přístupu k pozemkům (někdy postačil třeba jen upravený kmen stromu položený napříč či prkno, v lepším případě doplněné primitivním zábradlím). Panské písemné prameny nám naproti tomu již před 200 lety podávají zprávu o mostech, které přes potok vedly v místech lokálních cest či silnic, o které se panská správa měla starat a udržovat je v řádném stavu

Vezměme si kupříkladu německy psaný Popis na [kounickém] panství se nacházejících mostů z roku 1822. V oddíle, který se věnuje Mochovu, čteme následující (začínáme na Výmole u Chudomele):

„Při Chudomeli v louce přes strouhu [most] ze dřeva“. Na délku měřil 3 sáhy (tj. necelých 6 metrů), na šířku pak sáhy 2 (tj. necelé 4 metry). Činí se u něj zajímavá poznámka, že jde „jen o most, který se zřizuje při sklizních sena a otavy, načež je opět odstraněn.“ Důvodem pro tuto opětovnou montáž a demontáž snad může být obava či neblahá zkušenost s jarními povodněmi, které v těchto místech mohly most snadno zničit nebo odnést.

Pokračujeme dvojicí sousedních mostů na silnici z Vykáně hned na kraji obce při vstupu do Mochova. Prvním je „pod rybniční hrází Novomochovského rybníka [most] ze dřeva“. Z popisu a z následujícího kontextu vidíme, že se zde hovoří o mostu přes strouhu, která Nový rybník (ležel jižně od dnešní ulice Na Hrázce) propojovala s Velkým rybníkem (ležel částečně v prostoru fotbalového hřiště a dále pak pokračoval stovky metrů směrem na Vykáň). Tento dřevěný most měřil na délku 2 sáhy a 2 stopy (tj. cca 4,5 metru), na šířku 2 sáhy a 3 stopy (tj. cca 4,8 metrů) a na výšku 1 sáh a 1 stopu (tj. cca 2,2 metrů).

Hned vedle, blíže Mochovu, v prostoru dnešního mostu přes Výmolu stával: „velký most tamtéž, vedoucí přes odtokový kanál, [mající] kamenné postranní stěny a pilíře, dřevěnou mostovku a zábradlí“. Most byl největší z mochovských zde jmenovaných mostů. Na délku měřil 4 sáhy a 4 stopy (tj. téměř 9 metrů), na šířku 3 sáhy (tj. 5 a tři čtvrtě metru) a na výšku 3 sáhy a 2 stopy (tj. přes 6 metrů). K mostu se činí poznámka, že: „se o tento most vede spor se [státním] Ředitelstvím pro stavbu silnic, neboť přes něj vede státní silnice, takže se [panský] úřad domáhá toho, aby údržbu objektu převzalo Ředitelství pro stavbu silnic.“

Na kounickém panství byla většina mostů klenutých (s kamennou klenbou). Jen v samotných Kounicích byly takové hned čtyři mosty. Z tohoto hlediska byl tedy Mochov spíše výjimkou.

Prameny a literatura:

• SOA v Praze, Vs Kounice, i. č. 267, Popis mostů na panství Kounice (1822), poř. č. 2158, karton č. 56.

Foto: I. vojenské mapování (1764-1768, rektifikace 1780-1783), 1st Military Survey, Section No. 109, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně (www.geolab.cz); Ministerstvo životního prostředí ČR (www.env.cz) (cit. 11. 6. 2022).