(Martin HŮRKA, Mochov ve ztraceném urbáři 1689, Mochovský zpravodaj, 2019, roč. 13, č. 4, s. 56)
Ještě přes sto lety mohli badatelé studovat originál urbáře kounického panství z roku 1689. Tento urbář se však během první republiky ztratil a dodnes je nezvěstný. Historikovi českobrodského muzea Jakubu Mrvíkovi se však před nedávnem podařilo v pozůstalosti brandýského historika Justina Václava Práška (1853-1924) dohledat alespoň jeho opis.
Co se z opisu urbáře dozvídáme o situaci v Mochově v době končícího 17. století? Žíznivým pocestným i místním obyvatelům zde sloužil jeden hostinec (druhý byl opuštěný). Mochov byl spolu s Nehvizdy jedinými městečky na panství, ostatní obce měly status pouze vesnice. Hospodařilo zde 7 celých sedláků, 3 poloviční sedláci a 14 chalupníků. Další 2 selské grunty ležely opuštěné (ale budovy na nich dosud stály). Chudomelský mlýn byl jedním ze šesti vrchnostenských mlýnů na kounickém panství. Disponoval jedním kolem a mlynář z něj odváděl roční nájem 30 zlatých (tuto částku by řemeslníci jako tesař nebo zedník vydělávali kolem půl roku). Dalších 20 zlatých platil za dva vrchnostenské vepře, kteří mu byli každoročně dodáváni. V obci stávala také jedna ze šesti na panství se nalézajících kováren. Tu mochovskou však patrně nedávno postihl požár a ještě nebyla zcela opravená. Z dalších řemeslníků tehdejšího Mochova jmenujme pekaře, a také krejčího. Všichni poddaní dohromady doma chovali 27 koní a 34 kusů hovězího dobytka (pro srovnání v Nehvizdech to bylo 24 koní a 20 kusů hovězího, zcela nejvíce hospodářských zvířat ovšem drželi ve Vykáni, a to 37 koní a 45 kusů skotu). Vrchnostenský (panský) dvůr se v obci nenalézal (na celém panství bychom jej tehdy našli ve Vyšehořovicích, Nehvizdech, Nehvízdkách, Tlustovousech, Černíkách, Týnici a Kounicích). V mochovském revíru hajní lovili především bažanty, koroptve a tetřevy. Podnebí v kraji bylo vlhčí. Nejenže nedaleko teklo neregulované Labe s řadou koryt i slepých ramen, ale celá krajina byla poseta desítkami rybníků. Jen při Mochovu tehdy lidem sloužilo na 5 kaprových rybníků (Velký mochovský, Chudomelský, Držkovec, Nový, Podvinický), dále pak 1 rybník třecí (Žabinec) a 1 rybník výtažní (Okřínek) a rovněž haltýře.
Prameny a literatura:
- Archiv Národního muzea, fond Justin Václav Prášek, i. č. 1169, rukopis 4. (nevydaného) dílu díla "Brandejs nad Labem - město, panství i okres"
- PRÁŠEK J. V.: Urbář kounický. Agrární archiv, 1919, roč. 6, s. 86-95.