(Martin HŮRKA, Lokalizace zápské tvrze, Naše Polabí, 2019, č. 1, s. 8)

Zápy se nacházejí v oblasti s nadprůměrnou hustotou středověkých tvrzí. Jan Žižka se již před delší dobou pokusil tato vesnická feudální sídla zrevidovat (Žižka, 1978). V oblasti východně od Prahy vymezené řekami Vltava, Labe a Sázava s přibližnou východní hranicí za Českým Brodem napočítal více než 150 tvrzí (v průměru prakticky v každé druhé vsi jedna, přičemž v některých vesnicích existovaly i tvrze dvě). Potíž u většiny těchto objektů je s jejich dochováním. J. Žižka relativně dobře dochovaných tvrzí (alespoň s jednou stojící budovou) napočítal jen přibližně 20, naproti tomu u cca 30 tvrzí se v terénu nedochovaly žádné okem pozorovatelné stopy zdiv. Mezi takové tvrze lze považovat i tu, která stála v obci Zápy.

Nestor bádání o českých hradech a tvrzích August Sedláček vyslovil domněnku, že zápská tvrz stála na skalnatém ostrohu u kostela sv. Jakuba Staršího (Sedláček, 1927). To regionální historik Justin Václav Prášek, lépe obeznámený s místními prameny, podrobným bádáním v pozemkových knihách a urbářích bezpečně určil, že tvrz v Zápech stála naopak dole v údolí „v jižní části městečka na rovině při levém břehu potůčka“ na parcele dnešního čp. 19 (Prášek, 1913). Tvrz jako panské sídlo využíval ještě Mikuláš Bryknar z Brukštejna, který roku 1586 Zápy i s tvrzí a dalším příslušenstvím prodal brandýskému panství. Následně, především za třicetileté války (1618-1648), areál velmi zchátral. Tři roky po konci války však byla její podoba ještě zachycena v urbáři brandýského panství (1651): „Kterážto tvrz jest způsobem vokrouhlým vystavená. Bývalo v ní pokojův, světnic a komor k bydlení dostatek, marštale klenutý, sklepy podzemní 4. Příkopem [je] vůkol obhražená, v kterémžto toliko tráva roste“.(2) Prášek popisuje i poválečný stav, kdy v tvrzi roku 1670 byla zřízena prachovna na výrobu střelného prachu pro vojenské účely. V první polovině 18. století areál sloužil jako fořtovna (hájenka). Tehdy z bývalé tvrze stály již jen „staré sklepy a bašta na straně východní při potoce“. Fořt Jan Stohl si u těchto pozůstatků postavil obytné stavení (Prášek, 1913).

Běžně známé mapové podklady, tj. především vojenská mapování (18. – 19. století), stabilní katastr (1841) či mladší mapy, žádné relikty panského sídla již nezobrazují. Nyní se ovšem podařilo dohledat mapu z roku 1777, na níž je v předpokládaném prostoru vyobrazena „bašta“ kruhového půdorysu.(1) Jen pro doplnění – na téže mapě lze západně proti toku potoka vidět obdobně znázorněnou baštu u tvrze v sousedním Ostrově. V Zápech zakreslená věž nemusela v době vzniku mapy být jediným pozůstatkem po zdejší tvrzi. „Podezřelé“ jsou z tohoto hlediska dva objekty. Za prvé především budova, která je na věž nalepena a částečně ji obepíná.  Z mapy ovšem nelze určit, zda-li tento objekt nebyl k věži přistavěn až v době provozu prachárny nebo myslivny. Druhým potenciálním pozůstatkem tvrze by mohl být západně zakreslený nepravidelný čtverec, který ve svém severovýchodním rohu nasedá na trakt půdorysu písmene „L“, který je evidentně onou chalupou vystavěnou hajným Stohlem. Bez dalšího (především archeologického) studia není možné tato hypotetická spojení s původní tvrzí prokázat. 

Závěrem se lze pokusit přenést polohu tvrze (její věže) do dnešních katastrálních map. Z porovnání vyplývá, že zápskou tvrz můžeme hledat jižně či mírně jihovýchodně od současného domu čp. 19, v jeho bezprostřední blízkosti, a to přibližně uprostřed zahrady parcelní číslo 119.

Martin Hůrka, historik OMPV

 

Zapy mapa 1777

Vysvětlivky ke kružnicím zaneseným autorem do mapy z roku 1777:

1 – areál panské tvrze

2 – areál panského mlýna

3 – areál kostela

 

Prameny a literatura:

(1) Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Brandýs n. L., inv. č. 3659, Mapa Záp a Ostrova (1777).

(2) Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Brandýs n. L., inv. č. 5931, Urbář panství Brandýs n. L. (1651), viz též digitální verze na ebadatelna.soapraha.cz.

PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: Město, panství i okres – díl 3. Brandýs nad Labem: nákladem fondu samosprávného okresu Brandejského, 1913, 13, 28.

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, 171n.

ŽIŽKA, Jan. Drobné feudální sídlo ve východním okolí Prahy. Architektura ČSR 37. Praha: BAPS, 1978, 37 (6-7), 307n.

 

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.