(Martin HŮRKA, Lázně Toušeň ve sbírkách Oblastního muzea, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, listopad-prosinec 2021, s. 12-13)

Ve fondech Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse nad Labem se nacházejí materiály, které mají vztah nejen k dvojměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, ale také k jeho okolí včetně Lázní Toušeně.

Archeologická sbírka

Území Toušeně patřilo vzhledem ke své nedaleké poloze již od počátku činnosti Okresní jednoty muzejní, založené v Brandýse nad Labem roku 1911, k zájmové oblasti vznikajícího muzea. Mezi první nálezy z Toušeně, které se ocitly v našich sbírkách, patřila středověká zdobená keramická dlaždice, mísa z doby římské a nejedna nádoba z období stěhování národů, pocházející z rozrušených hrobů v toušeňské cihelně u dnešního hřbitova. Od třicátých let 20. století se k nám díky činnosti muzejních spolupracovníků dostávaly náhodné nálezy sebrané při stavebních pracích nebo těžbě hlíny. Šlo zejména o pravěkou keramiku z různých období: džbánek kultury nálevkovitých pohárů, nádoby únětické kultury starší doby bronzové, amforka lužické kultury mladší doby bronzové, zlomky a části nádob knovízské a štítarské kultury a mísa ze starší doby železné.
Zatím poslední záchranný výzkum našeho muzea v katastru Lázní Toušeně se uskutečnil v roce 1998 při výstavbě plynofikace a kanalizace v obci. Ve východní části ulice Hlavní byly objeveny zásobní jámy věteřovské a knovízské kultury (ze střední a mladší doby bronzové), pec na pečení chleba ze starší doby železné a kulturní souvrství obsahující nálezy ze středověku až novověku. V posledních desetiletích se o archeologickou památkovou péči v Lázních Toušeni starají naši kolegové z Městského muzea v Čelákovicích.

Sbírka písemností

Ve sbírce písemností najdeme řadu položek k toušeňskému cukrovaru – např. akcie tohoto podniku. O cukrovaru se lze dozvědět více i v digitální doprovodné dokumentaci ke sbírkám. Jedná se o většinou archivní materiály, které občané muzeu zapůjčili pouze na okopírování (či v nedávné době na oskenování). Originály byly majitelům obratem vráceny. Zde chceme poukázat na plán toušeňského cukrovaru z 2. poloviny 19. století.

V této sbírce jsou velmi zajímavé dotazníky sloužící jako podklad pro publikaci „Památník našeho osvobození“, který byl vydán v roce 1928 a zaznamenává oběti, vojáky a legionáře z našeho regionu v kontextu první světové války a vzniku Československé republiky.

Ve sbírce písemností a tisků, které se vztahují k druhé světové válce, je také uložena doku-mentace zvonů sejmutých v Toušeni v roce 1942.
Jinak svébytnou hodnotu má mezi vzpomínkovými materiály krátké vyprávění Josefa Bendla z Toušeně o jeho politické činnosti v komunistických orgánech. Na druhou stranu se zde nachází životopis armádního generála v. v. Ing. Tomáše Sedláčka a dále několik písemných materiálů k osobě Františka Bílého, bývalého starosty Toušeně.

Nesmíme také opomenout skupinu pohlednic, a to jednak klasického typu „Pozdrav z Toušeně“, ale i třeba reprodukcí děl toušeňského rodáka – malíře Čeňka Choděry [Florián 2013/jaro/1+45]. Jinou skupinu tvoří dokumentační fotografie z různých období 20. století (především od 60. do 80. let) zobrazující lázně a lázeňský dům, toušeňské nádraží, náhrobek Čeňka Choděry, místní stodoly, vjezdy a brány do místních statků.

Historická sbírka

Historická sbírka obsahuje v toušeňském kontextu nahodilý a poměrně nesourodý materiál. Roku 1940 byla na pouti v Toušeni zakoupena černá keramická okarína (hudební foukací nástroj), která v současnosti rozšiřuje soubor hudebních nástrojů, stejně jako trampská kytara výrobce „František Vokáč, Praha“, pocházející z mlýna Kabelína (byť ten již katastrálně spadá pod sousední Zápy).

Zvláštním darem jsou součásti německé vojenské uniformy uschované v kufru z lepenkového papíru, které zanechal v květnu 1945 německý důstojník A. Lontke v toušeňských Slatinných lázních. Kufr byl otevřen až zhruba po 50 letech (kolem roku 1995) [Petr Enc – Jakub Potměšil: Za 5 minut 12, AOL 2019, s. 165-173]. Obsahoval kromě vojenského kabátce i lodičku, nátělník s monogramem „AL“, ale také třeba píšťalku, vlněnou nákolenici, chrániče na uši, jeden pár ponožek, dva hřebeny, tři zubní kartáčky či útržek novin.

Jiným darem z Toušeně je masivní závitník s otočnou hlavicí a sifonová lahev, obé přibližně ze 70. let 20. století, dále velký skleněný v proutěném koši vložený 25 l demižon.

Sbírka výtvarného umění

Výčet sbírek Oblastního muzea Praha-východ nekončí. O slovo se hlásí sbírka výtvarného umě-ní, v níž má i Toušeň své zastoupení. Významný soubor uměleckých děl je zde od toušeňského rodáka, akademického malíře Čeňka Choděry (1881-1955). Od něho se ve sbírce nachází známý a často vystavovaný obraz „Polabí od Toušeně“ [Florián 2013/jaro/1, 2019/3/4/12].

Z plastik získaných z Toušeně jmenujme čtyři portréty hlav neboli byst politiků. Po výtvarné stránce je z nich nejzajímavější portrét Zdeňka Nejedlého od sochaře, malíře a v mládí i tanečníka baletu Emanuela Famíry (1900-1970), který často pobýval v Zápech a právě také v Toušeni.

Největší část v této sbírce tvoří dílo učitele a výtvarníka Zdeňka Gutwirtha (1892-1969) [Florián 2019/7-8/12]. Jedná se o několik prvorepublikových perokreseb toušeňských roubených a srubových staveb [Florián 2019/5-6/17, 2020/7-8/14], ale i mlýna [Naše Polabí IV, 1926 č. 1, s. 7; Václav Dragoun: Tucet příběhů z Toušeně, 2010, s. 11] či zájezdního hostince U Choděrů [Naše Polabí IV, příloha k č. 2] a o náladová toušeňská zákoutí nebo cukrovar [Florián 2018/7-8/10]. Většina z nich byla publikována knižně [M. Pátra: Brandýské Polabí v kresbách Zdeňka Gutwirtha, Lidová architektura na Bran-dýsku, Brandýs n. L. - St. Boleslav 2009], avšak některé kusy se do sbírek muzea dostaly až následně, tudíž v knize chybí. Zdeněk Gutwirth spočinul po skončení své životní pouti na toušeňském hřbitově [Florián 2019/3-4/12, 2019/7-8/8].

Knihovna

V oddělení publikací, které vyšly a vycházejí o jednotlivých obcích našeho kraje, se oddíl „Toušeň“ v posledních dvou dekádách rychle plní a lze říci, že svým rozsahem soupeří spíše s městy jako Kostelec nad Labem, Úvaly apod. než s městysy, o vesnicích ani nemluvě. Svébytnou skupinu tvoří brožurky vztahující se k toušeňským lázním, tedy různé prospekty, průvodci a jiné drobné dokumenty z období už od konce 19. století.

Etnografická sbírka

Další sbírkou s toušeňskými stopami je sbírka etnografická. V ní na-lezneme dary toušeňských obyvatel související se zemědělstvím a vybavení hospodářství. Různé zemědělské nářadí a náčiní (pluhy, brány, kola od vozu, vidle na řepu a brambory, hrábě), z vybavení pak například váhu decimálku, máselnici, pražírnu kávy, cedník na kroupy a také dřevěné dveře od sýpky.

Výzva čtenářům Floriána

Závěrem bychom rádi poprosili obyvatele Lázní Toušeně, aby pokud se zbavují starých, nepotřebných věcí, mysleli také na možnost tyto předměty, dokumenty, fotografie, ale i třeba přírodniny věnovat některému z místních muzeí (tedy buď našemu Oblastnímu muzeu Praha-východ v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, nebo Městskému muzeu v Čelákovicích). Dosavadním největším dárcem toušeňských předmětů je rodina Králíkových v širším smyslu. V případě, že se s vašimi archiváliemi a fotografiemi nechcete rozloučit, budeme rádi, byť jen za možnost pořídit si digitální kopie. Za každou nabídku a kontakt předem velmi děkujeme.