(Martin HŮRKA, Kterak Jenštejn připojili k brandýskému panství, Jenštejnský občasník, březen 2020, s. 5)

Jenštejnský hrad zažil svou chvilku slávy ve 14. století za arcibiskupa Jana z Jenštejna. Po husitských válkách (1419-1434) nastalo období, kdy se zde majitelé často střídali. Žádný rod tu moc dlouho nevydržel. Podobně to pokračovalo až do 80. let 16. století. Tehdy byl Jenštejn za vlády císaře a českého krále Rudolfa II. připojen k panství Brandýs. Co tomu předcházelo? Dozvíme se něco o situaci v Jenštejně a stavu hradu v době rudolfínské? Můžeme vycházet ze spisu, který vznikl v souvislosti převodu na brandýské panství, patřící královské komoře (tedy do faktického majetku českého krále a římského císaře Rudolfa II.). Spis je uložen v Národním archivu, ve fondu Stará manipulace, inv. č. 276, sign. B 94/105. Od šedesátých let 16. století Jenštejn držel rod Dobřichovských z Dobřichovic.Jenštejn Dobřichovský Hrad získal Jan Dobřichovský z Dobřichova od Václava staršího Hrzáně z Harasova, ale ještě roku 1568 jej neměl vepsán v desky zemské (tedy v jakémsi katastru nemovitostí pro šlechtu). Tehdy při snaze o prodej Jenštejna Ladislavovi z Lobkovic byla sepsána smlouva, kde nalezneme popis zboží určeného k prodeji: „zámek Jenštejn, dvůr poplužní s poplužím, dvůr pustej Vřísek s dědinami svými, i neornými, lukami, pastvinami, skalinami, s štěpnicí, vinicí, s potoky,
rybníky, haltéři, mlejnem, vrbinami, stráněmi, též ves celú Jenštejn s lidmi osedlými i neosedlými, i z těch gruntův zběhlými, s vdovami, sirotky i s jich spravedlnostmi [tj. dědictvím], s dvory kmetcími [tj. poddanskými], s platy na nich, s krčmami, i se vším a všelijakým k témuž zámku a vsi příslušenstvím, v týchž mezech a hranicích, v nichžto dědictví od starodávna záleží... i s tím domem, kterýž jest při městě Kostelci nad Labem, též také s lukou a dřívím sáhovým, což při Staré Boleslavi má...“. Prodej však, jak se zdá, nakonec nebyl naplněn a Jan Dobřichovský držel Jenštejn i nadále. Po jeho smrti roku 1582, jak to tak již bývá, se o majetky začali přetahovat příbuzní. Hradu a dalších zdejších nemovitostí se ujala sestra zemřelého, „věrná, poddaná, chudá“, a také „poslušná a sirá [tj. osiřelá]Dorota Lipská, měšťanka Nového Města pražského, dříve též města Jílové. Dorota prý dala (nutno podotknout dle zprávy brandýského hejtmana Martina Mamingara z Lochu) „netoliko obilí, jež ho koli bylo, pobrati a odtud odvézti, ale i slámu a plívy rozprodati a rybníčky všecky dočista zloviti... A přitom i dobytky, což jich ještě tu zůstává, těchto dnův [psáno v pátek po památce sv. Voršily 1583] také pryč hnáti dáti chce. A na zimu, krom toho, co sedláci na třetinu sili, nic síti ani vorati nedala.“ Nebyla ovšem jediná, kdo se o práva k Jenštejnu hlásil. Její neteř Anna Dobřichovská z Dobřichova a na mlýně v Květnici prohlašovala, že právo na Jenštejn má ona. Jenštejn prý kdysi nejprve vlastnil její otec Jiří Dobřichovský z Dobřichova a ve Žheřích, a až po jeho brzké smrti se hradu a vsi měl ujmout Jan Dobřichovský. Tehdy byla ještě malou dívkou. Jan měl zboží spravovat jakožto její poručník (údajně bez valné péče o ní: „…od mladosti mi ani za peníz šatův aneb jinech věcí, čím bych vychována byla, na mne nenaložil a starosti neměl…“) do doby, než dospěje, kdy ji měl zboží předat (nic ji nedal a navíc ji roku 1568 provdal za Daniela Koutského z Kostelce, a tak „…poněvadž jsem po starších svejch
nic neužila a nedostala, jináče nevědouc já chudá žena, kterak mám k svej spravedlnosti přijíti, než k Vaší Císařské Milosti se utíkajíc…“). Královská komora nároky obou žen evidentně smetla ze stolu a nařídila brandýskému hejtmanu Jenštejn zajistit. Ten dle korespondence právo královské komory na dotčené statky asi zpočátku zpochybňoval a své nadřízené mírnil, ale nakonec se spolu s Hertvíkem Zeidlicem z Šenfeldu, vrchním hejtmanem císařských panství v Království českém (svým šéfem) do Jenštejna vypravil. Dorota Lipská o tom píše toto: „…téhož statečku Jenštejna s jeho příslušenstvím jménem a na místě Vaší Císařské Milosti se ujímati chtějíc, jakž od nich před lidmi poddanými bohdá mými promlouváno bylo, jakoby týž statek po bratru mém vlastním na Vaší Císařskou Milosti připadl. Jakož pak některé pokoje i zámek Jenštejn zamykati dali, že já tam toho, tak jakž náleží a potřeba má ukazuje,  opatrovati nemohu. I lidi poddané v poddanost… k ruce Vaší Milosti Císařské uvésti chtěli.“ Buď jak buď, královská komora se nakonec stala majitelem, a tak už to zůstalo až do zrušení poddanství.


Martin Hůrka, historik OMPV

Foto: Jeden z listů příslušného spisu s podpisy suplikantů podporujících ve sporu nároky Anny Dobřichovské z Dobřichova (Národní archiv, Stará manipulace, inv. č. 276, sign. B 94/105).

Prameny a literatura:

  • Národní archiv, Stará manipulace, inv. č. 276, sign. B 94/105, Připojení Jenštejna k brandýskému panství, 80. léta 16. století.

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.