(Martin HŮRKA, Kritika Pavla Stránského, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, prosinec 2020, s. 18)
Slova zápského rodáka Pavla Stránského (* 1583, Zápy - 1657 Toruň /Polsko/) ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi a tamním Palladiu z jeho díla O státě českém (poprvé vydáno 1634):
„…svatyni Panny Marie, nedávno nerozumnou prací několika let [po 1613] s velikým nákladem a nádherou zbudovanou, jež začala být přibližně před třiceti lety z nejistého nebo spíše pověrčivého důvodu navštěvována výročními poutěmi. Po nějakou dobu požívala ta svatyně u některých slávy a úcty pro obraz jakési nové, jakoby pessinutské bohyně, ale při nedávné výpravě saského kurfiřta do Čech [1631-1632] jakýsi plukovník zvučného jména obraz ten sňal a jako prázdného strašáka odnesl.“
Negativní Stránského vidění nepřekvapí. Byl nekatolíkem a nuceným pobělohorským emigrantem. Jeho dobové svědectví je však důležité, neboť pocházel přímo z našeho kraje (narodil se v Zápech, vyrůstal a studoval v Brandýse).
Aktuálně
