(Martin HŮRKA, Krádež ve Vyšehořovicích roku 1798, Vyšehořovicko, 2017, roč. 6, č. 1, s. 10-12)

Jedním z nejlepších pramenů pro zkoumání každodenního života obyvatel v dobách minulých jsou výslechové protokoly sepisované při vyšetřování krádeží, sporů, pomluv a celé řady dalších přečinů. Takových událostí se nejen ve zdejších vesnicích dělo každý rok velké množství a vrchnostenská kancelář v Kounicích měla stále napilno.

Zajímavý případ, který nám nechtěně poodhalí i něco z kultury bydlení na konci 18. století, se odehrál počátkem roku 1798. Ve Vyšehořovicích tehdy v zimě kvartýrovali vojáci (bylo běžnou zvyklostí, že vojenské oddíly při přesunech, cvičeních nebo právě na zimu bývaly ubytovány po domech ve vesnicích či městečkách). Na Kopečku na gruntě Jana Musila (dnešní čp. 8) byl ubytován nadporučík baron von Münchingen se svým pobočníkem. V noci z 9. na 10. února kdosi rozbil kamenem okno světnice, ve které spali a než osazenstvo zajistilo světlo, ukradl vojenskou truhlici a zlaté hodinky, které se v blízkosti okna nalézaly.

Nadporučík ještě téže noci zahájil pátrání a ve vsi nařídil domovní prohlídky, které však nic nepřinesly. Až ráno, když šel vojenský posel do Horoušan, nalezl truhlici bez nejmenšího poškození u pěšinky ve vyšehořovických lomech, hodinky však nikoliv.  Poté vyšetřování převzal kounický panský úřad. Baron von Münchingen též již několik dní před krádeží postrádal bavlněný kapesník. Brzy padlo podezření, že s nemilou záležitostí má něco společného krejčovský tovaryš Tomáš Kvapil, který spal ve stejné místnosti jako okradení vojáci. K uším úředníků se doneslo, že se pokoušel prodat jakési hodinky lidem v tuklatském kostele.

Při následných výsleších úředníci hodinky vypátrali. Tomáš Kvapil se je skutečně pokoušel v Tuklatech prodat, což se mu povedlo u tamního žida Wolfa Sommera (za 4 zlaté a 18 krejcarů, byť skutečná cena byla úřady později odhadnuta na přibližně 20 zlatých). Wolf Sommer však hodinky obratem přeprodal škvoreckému kočímu, kde byly 14. února dohledány a zabaveny.

Konečný rozsudek stanovil kouřimský krajský úřad již 18. února. Tomáši Kvapilovi se sice krádež prokázat nepodařilo (hájil se tím, že hodinky našel ráno pod oknem a že se to bál oznámit), ale kvůli přivlastnění si cizí věci byl odsouzen k 8 dnům veřejných prací a 5 ranám holí.

Ukažme si, co zajímavého z každodennosti našich předků můžeme z výslechů zjistit. Tento konkrétní případ noční krádeže mimoděk prozrazuje, kde všude v areálu selské usedlosti lidé v noci spali a kdo všechno se na takovém gruntu zdržoval. V následujících řádcích uveřejňuji výňatky z protokolů:

Vysehorovice cp 8

(z výslechů Tomáše Kvapila)

  1. Jak se jmenujete, jak starý, odkud rodilý, jakého stavu a obchodu?

                Ad 1. Já se jmenuji Tomáš Kvapil. Starý jsem 24 léta, svobodný, rodilý z Plaňan kosteleckého panství. Jsem krejčí.

  1. Kde se zdržujete?

                Ad 2. Ve Vyšerovicích u Musila.

  1. Jak dávno?

                Ad 3. Jsem tam 14 dní. Prv jsem dělal v Tlustofousí[ch], kde jsem se prv učil.

  1. Máte nějaký přátele a kde?

                Ad 4. Nemám žádnýho, jen švagra v Tlustofousích podruha, Tomáše Welz[e].

 

(z výslechu Alžběty Slovačky)

  1. Jak se jmenujete, jak jste stará, odkud rodilá, jakého stavu a obchodu a kde se zdržujete?

                Ad 1. Já se jmenuji Alžběta Slovačka. Stará jak jsem, nevím, asi 24 let. Rodilá jsem v Záluží, ale od mý maličkosti zdržuji se ve Vyšerovicích. Jsem svobodná. Živím se prací a zdržuji se u hořejšího Musila ve Vyšerovicích.

 

Řadu informací osobního charakteru o obyvatelích gruntu jsme tedy získali již z prvních otázek, které při výslechu padly. Přidejme Kvapilův fyzický popis ze záhlaví jednoho z výslechových protokolů: „malé postavy, kaštanověhnědých vlasů s podobně zbarveným obočímmá hedvábný tmavočervený milánský šátek kolem krku, modrý soukenný kabát s mosaznými žlutými knoflíky, soukennou šedou kamizolu s bílými knoflíky, žluté kožené kalhoty, bílé bavlněné punčochy, anglické vysoké boty z telecí kůže“. Nyní se podívejme, kdo kde v noci přebýval.

 

(z výslechů Tomáše Kvapila)

  1. Ležel jste Vy v té sednici u Jana Musila, kde ten pan oficír v kvartýru jest?

                Ad 7. Já ležel vždycky za kamny a sloužící toho pana oficíra pode mnou ležel.

  1. Jestli-pak někdo z domácích lidí taky nespal, aneb jestli všechny tu noc doma byli?

                Ad 37. Z chalupy někoho jíti, to jsem neslyšel. Syn Musila hospodáře, ten leží v marštali. A pak ta podruhyně Běta, která pod kůlnou v komůrce leží, ta mně povídala u přítomnosti  hospodáře a hospodyně, že slyšela v noci u svý komory okolo 1 hodiny německy mluvit. Ona že myslila, že snad ty vojáci půjdou snad z Vyšerovic pryč, že nevyšla ven.

 

(z výslechu Alžběty Slovačky)

  1. Byla jste Vy tu noc doma, když toho pana oficíra tam okradli?

                Ad 5. Já ležela v komoře, a tu jsem nic nevěděla, až přišla ke mně hospodyně a mě vzbudila a pra[vi]la: ‚Ty nevíš o ničem, co se u nás děje? Dyk našeho pána okradli‘. Já ležela s hospodářovou holkou. A tu vstanu a jdu do sednice, a tu jsem viděla tam takový rámus a křik a naříkání.

 

Vidíme tedy, že na selské usedlosti na Kopečku nebydlel pouze hospodář se svou rodinou, ale že se v ní vyskytovali i další osoby – podruzi (lidé bydlící v nájmu a živící se buď pomocí v hospodářském provozu gruntu nebo řemeslem) a čeleď. I v chladných zimních měsících nemuseli všichni spát ve vytápěné místnosti (vytápěna byla většinou pouze světnice). Ovšem u zde popisované situace sehrála roli přítomnost vojáků v domě, kterým se musel „lepší“ prostor uvolnit. Dcera hospodáře spala v jedné komoře s podruhyní Bětou, syn hospodáře v maštali, podruh Tomáš Kvapil ve světnici spolu s vojáky. Kde nocoval v dané době hospodář s hospodyní z výslechů nevyplývá. Z popisu gruntu z konce 18. století a dostupných map víme, že se zde nalézala jedna komora u síně a dvě další menší komůrky. Je pravděpodobné, že hospodář s hospodyní spali právě v komoře, do které se vstupovalo ze síně.

Martin Hůrka, historik OMPV

Prameny a literatura:

  • Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Kounice, inv. č. 267, karton č. 3, sign. 1-9-69/4, Vyšetřování T. Kvapila pro krádež na nadporučíku baronu von Münchingen ve Vyšehořovicích (1798).
  • Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Kounice, inv. č. 333, Gruntovní kniha pro Horoušany a Vyšehořovice (1780-1882), fol. 182.

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.