(Martin HŮRKA, Jenštejn nacházíme v mapách už v roce 1619, Jenštejnský občasník, 2019, červen, s. 6)

Map a plánů s Jenštejnem vznikla v posledních dvou staletích celá řada. Zkusme se ale podívat dále do minulosti a nalézt ty nejstarší. Musíme až do 17. století. Patrně nejstarší známou mapou, na které je Jenštejn zachycen, je tzv. Aretinova mapa Čech. Vydal ji Pavel Aretin z Ehrenfeldu roku 1619. Kromě Jenštejna na ní z blízkých obcí vidíme Brandýs, Toušeň, Čelákovice, Nehvizdy nebo Chvaly. Na severozápadě jsou nejbližší do mapy zanesenou obcí až Pakoměřice.

Na Aretinově mapě je Jenštejn prakticky jen jako bod v krajině. Více se o místní situaci dozvíme z nejstaršího plánu, který pochází patrně z roku 1690. Plán vznikl v důsledku sporu obce Jenštejn s majiteli vinořského panství Černíny z Chudenic o vlastnická práva pastvinám mezi Jenštejnem a Radonicemi „nad rybníkem Vřískem ležících“. Brandýský hejtman se na místo dostavil osobně se svými úředníky, snažil se u poddaných zjistit pamětníky, kteří by mohli danou věc vyjasnit. Za nejasnosti mohou bezpochyby i dopady třicetileté války. Během této války klesl počet obyvatel v našem kraji na minimum (často 10-15 % předválečného stavu), řada vsí byla zničena, včetně Jenštejna. Trvalo desítky let, než se obyvatelstvo doplnilo nově příchozími. Původní kontinuita však byla většinou zpřetrhána.

Ke sporu o pastviny si můžeme díky dochovanému spisu povědět více. Václav Novák, Václav Čermák a Tomáš Malej, všichni z Jenštejna, při tázání na počátku 90. let 17. století vypověděli, že „když na onen čas pan Jiří Lukavský Radonice držel a jeden jeho tam osedlý poddaný proti zahradě vedle cesty na jedný skalce neb vršku voral a proso do toho síti chtěl, ona pan Lukavský k němu přišel a jemu pravil: ‚Slyšíš, nevorej tu! To nejni naše, než císařské.‘ A to místo a vorání se podnes spatřuje, jakož o tom sami radoničtí staří sousedé dobře vědí a před Bohem jináč mluviti nebudou mocti a my taky, že tomu vpravdě tak jest, na naše dobré svědomí bereme a přísahou stvrditi můžeme.“  Vypovídají i další zajímavosti, např. se zmiňují o existenci mezního kamene, který však před časem zmizel.

Dalším, kdo podal informace, byl zelenečský obecní slouha Václav Procházka. Ten roku 1692, kdy mu bylo kolem 58 let, vypověděl: „Já se ještě dobře pamatuji, když jsem malý pachole asi ve dvanácti letech starý byl a u nebožtíka starého Jiříka Vávry ovčáka dřeveckého, který velmi starý byl, za pachole sloužil a někdy s jeho synkem Matouškem ovce okolo Jenštejna a Radonic pásával, a on k nám někdy za častý na pole přicházíval. Tehdy k nám ten starý ovčák říkával: ‚Hleďte hoši, abyste věděli a sobě to pamatovali,‘ ukazujíce nám rukou ‚Támhle potud přes ten dolík pastva za skalky všechno J. M. C. grunty k Jenštejnu náleží. A tuhle, vidíte, jsou kameny mezníky, jeden blízko od zahrady radonický a druhý doleji proti louce a chobotu.‘ A to taky pravil: ‚Když by Jenštejn, který nyní pustý jest, zase k vystavění a osazení přišel, tehdy by Radoničtí ani hříbě ze vsi vyhnati nemohli.‘ A ještě bych se dobře upamatoval, kde ty mezníky byly, ale však již tam nejsou. Nevím, kam se poděly a kdo je kam, a zvláště ten u zahrady, vyhodil…“ V podobném duchu vypovídal o svých zkušenostech přes šedesát let starý kozelský podruh Matěj Kratochvíle. Téměř osmdesátiletý radonický obyvatel Jiřík Švamberk naproti tomu vyznával, že pastviště byly za jeho mládí ve společném užívání obou obcí. Obdobně se vyjadřovali další Radoničtí.

Co je však pro nás nejpodstatnější, hejtman nechal vyhotovit plán. Stalo se tak patrně již roku 1690, respektive toho roku se již o plánu činí zmínka v korespondenci české komory. Zkuste se v plánu zorientovat. Níže podávám přepis popisků, které jsou u plánu přiloženy.

„A – Jest cesta od Brandejsa a Dřevčic do J. M. C. městys Jenštejna.

B – Tvrz pustá a městys Jenštejn.

C – Cesta ke vsi Radonicům, k Vinoři patřící, vedoucí.

D – Tvrz a ves Radonice.

E – Cesta vpravo přes hráz rybníka J. M. C. Vříseckýho, přes který se po lukách a mezi polmi k Vinoři jede.

F – Jalový cesty dvě do chobotu na pastva sporný nad rybníkem přes pole jenštejnský.

G – Pole jenštejnský k J. M. C. panství až k vokrajkům chobotu a pastvišť.

H – Vokrajky, suchopáry a skalky po levé straně vedle polí jenštejnských a sporných pastvišť.

I – Suchopáry a skalky vedle předního cejpu chobota rybníka J. M: C. až k splavu a ještě přes hráz.

K – Splávek z rybníka odpadající zbyteční, v potok odbíhající vody.

L – Rybník Vřísecký J. M. C., jak daleko voda topí a chobot s rákosím běží.

M – Velký vrch a skály doprostřed rybníka čelící, k J. M. C. straně náležející.

N – Nad chobotem louka sporná, kterou společně užívati Radoničtí usilují a sobě právo pokládají.

O – Pastva nad tou loukou a chobotem J. M. C. rybníka dobíhající až k cestě samých zahrad radonických, o niž největší spor jest, a za společní Radoničtí sobě pokládají.

P – Luka jenštejnský pod rybníkem vpravo.

Q – Vedle rybníka skalky, suchopáry a dále vpravo vše pole jenštejnský k panství J. M. C. až k strništi a velkému příkopu, pole a stranu vinořskou od J. M. C. mezující.

R – Velký příkop mezující.

S – Pole radonický k Vinoři patřící.

T – Od toho příkopu cesta z polí k Radonicům, sice neveřejná.

V – Po pravé straně pastvišťata radonický.

W – Suchopáry a skalky s dvojíma oužlabinami, trávníčky, které ačkoliv Radoničtí myslí, že by jim patřily, však jsouce tu jistý příkop starodávný až k cestě.

X – Starodávný příkop až k cestě proti zahradě u tvrze radonický, kdež ke vsi Radonicům jejich pole jsou, zdaliž ale k straně J. M. C. aneb radonické patří, to se v jistotě věděti nemůže.

Y – Zahrada u tvrze radonické.

Z – Kde již prázdno (nemalováno) jest, tu všudy pole jenštejnský jsou.

Martin Hůrka, historik OMPV

Archivní zdroj (včetně plánu):

• Národní archiv, fond Stará manipulace, i. č. 276, sign. B 94/49, Spor jenštejnské obce s majitelem panství Vinoř o pastvinu (1690-1693).