(Martin HŮRKA, Tajemné podzemní chodby plné sušených švestek, Jenštejnský občasník, březen 2019, s. 9)
Hrad bez pověstí o tajných únikových chodbách by nebyl pravým hradem. Tak je tomu i v Jenštejně. A tak člověk tu a tam zaslechne zkazky o podzemních chodbách vedoucích do Vinoře nebo zase na druhou stranu na Dřevčice a Brandýs. Pravdou je, že pískovcové podloží umožňuje lidské ruce vykutat s rozumnou námahou poměrně rozlehlé podzemní prostory. V členitějších pískovcových oblastech jako je např. Kokořínsko nebo Český ráj využívali místní obyvatelé pískovcových svahů k budování sklípků, chlívků nebo třeba sušáren na ovoce.
V naší rovinaté krajině nemáme tolik příležitostí podobná zařízení vysledovat, třebaže se zde pískovec na řadě míst pod povrchem rovněž hojně vyskytuje. Většinou zde chybí příkrejší svahy, do nichž by se bylo možno z boku dobývat. Jenštejn je vzhledem k přítomnosti specifického údolí, na jehož konci se nachází uměle vyhloubený hradní vodní příkop, tak trochu výjimkou (podobně třeba i Vinoř). Příkré stěny příkopu a nejbližší okolí poskytlo místním lidem možnost zřídit si pro hospodářské účely jmenované podzemní prostory. Jiné hloubené stoky vedou do místních rybníků. Ve všech případech se ovšem jedná o lidská díla vzniklá z hospodářských potřeb a s domnělými únikovými chodbami z hradního pána nemají nic společného.
Podíváme-li se na podobné pověsti o chodbách na panských sídlech jinde v blízkém Polabí, zjistíme, že i tam podzemní prostory byly budovány v prvé řadě k praktickému každodennímu využití. V Čelákovicích na tvrzi mají podzemní chodbu, jejímž účelem je (kromě využití coby sklepa) spojení areálu tvrze s přilehlým mlýnem. Není to překvapivé, neboť před mnoha staletími tvrz a mlýn v Čelákovicích vlastnili totožní majitelé. Chodba ústící v úrovni níže položeného mlýnského dvora sloužila vlastně jako celkem pohodlná zkratka. Před několika měsíci byla částečně zpřístupněna veřejnosti a stala se součástí expozice tamního muzea.
Tvrz ve Vyšehořovicích je dalším místem opředeným četnými pověstmi o únikových chodbách. Některé z nich měly údajně vést až ke kapli na Břístevské hůře. Když pak v roce 2011 při budování nové obecní kanalizace bagr zhruba 80 m od tvrze přeťal podzemní tunýlek směřující právě téměř přesně k tvrzi, nastal mezi občany velký rozruch, že tak dlouho hledaná chodba byla konečně nalezena. Podrobný průzkum téměř 20 metrů dlouhého koridoru však ukázal, že se nejedná o únikovou chodbu, ale o těžební štolu na dobývání lupku (strop i podlahu tvoří pískovec, stěny jsou právě z těženého lupku). Konec štoly nekončí závalem, dávní těžaři na výmaz pecí vhodného lupku zkrátka v kopání dál nepokračovali. Vstupní otvor je dnes opět zasypán.
Jinou kapitolou jsou městské podzemní systémy vzniklé především pospojováním sklepů. Za nimi se můžete vypravit do Českého Brodu. Tamní podzemí pod náměstím je přístupné v otevírací době infocentra.
Martin Hůrka, historik OMPV