(Martin HŮRKA, Dvůr Johany Griemillerové, Jenštejnský občasník, červen 2021, s. 8)

V předbělohorské době (před rokem 1620) v polabských vsích často narážíme na přítomnost různě „privilegovaných“ osob vlastnících poddanské dvory. „Privilegovanými“ osobami míním měšťany, příslušníky nižší šlechty, svobodníky apod. Tyto osoby, byť ve vesnicích vlastnily poddanské usedlosti, sami poddanými nebyly. Jenštejn je zajímavý tím, že v relativně malé vísce poddanské usedlosti vlastněné „privilegovanými“ byly hned tři, a to dnešní čp. 28, čp. 22 a krátce i čp. 21. Kromě výše uvedených poddanských dvorů se zde mimo intravilán vsi nacházel také svobodný dvůr Vřísek, za jehož asi nejvýznamnějšího majitele můžeme považovat Václava Holce z Květnice (2. polovina 15. století), který pocházel z původně pražského měšťanského rodu. Jenštejn byl v předbělohorské době zjevně velmi atraktivním místem, které poskytovalo příležitosti a lákalo lidi z různých sociálních vrstev.

Ještě před nedávnem čněla v místě výjezdu ze zahrady čp. 22 do polí v celistvosti pozdně gotická brána (tj. brána vystavěná patrně v 16. století). Pokud brána stála na svém původním místě, a zdá se, že ano, lze se opatrně domnívat, že parcelace historického jádra Jenštejna přežila zničení vsi za třicetileté války (1618-1648). Unikátní půlkruhová ves s radiální parcelací usedlostí včetně polí v úrodné zemědělské krajině tedy odráží stav, který zde panoval již v době předbělohorské (před rokem 1620).

Jenstejn dvur Griemillerove

Pojďme nahlédnout do dob dávno minulých, do života majitelů jednoho z velkých jenštejnských dvorů. Vybírám dvůr čp. 28 v samém východním rohu místní návsi. Nejstarší záznam se váže k roku 1589, kdy dvůr vlastnila Johanka Griemillerová z Vladoře. Její manžel Kašpar Griemiller z Třebska a na Lysolajích toho roku žádal českou královskou komoru (majitel brandýského panství), aby jeho žena mohla prodat svůj dvůr „ve vsi Jenštejně jej paní Kateřině Polehradský [tj. Poleradský] z Vladoře, sestře svý, najdouce jí osiřelou býti, aby se měla kde s dítětem svým shrnouti...“. Majitelka jenštejnského dvora hodlala vypomoci své sestře v obtížné životní situaci tím, že jí poskytne bydlení a zajistí zdroj příjmů. Usedlost byla zřejmě v dobrém, obyvatelném stavu, neboť Kašpar Griemiller dále sděluje, že „manželka má na témž gruntu byt svůj jest jměla a ještě až posavad má.“ Griemillerova rodina musela o schválení prodeje dvora požádat právě z důvodu, že se jednalo o dvůr poddanský (který tak fakticky patřil brandýskému komornímu panství, jež jej dědičně pronajímalo).

Česká komora si vyžádala vyjádření správy brandýského panství. Hejtman Jan Cingulín v odpovědi upozorňuje, že se jedná o poddanský poplatný dvůr, a že „když kdo tak stavu rytířského mezi poddaný Jeho Milosti Císařský se dostává, řídko kdy s nimi buď poplatkové, časem i roboty za roveň se vykonávají, nýbrž před jinými vší svobody užívati chtějí...“. Narážel na skutečnost, že sebevědomí a možnosti, jak prosazovat své zájmy, byly u „privilegovaných“ bezesporu vyšší než u sedláků. Jelikož často nacházeli uplatnění v městské, panské či státní správě jako úředníci, bylo pro ně vzdělání samozřejmostí. Vzdělání, ale i sociální kontakty byly u těchto vrstev velmi rozvinuty. Ač tedy byl poddanský statek statkem s pevně stanovenými povinnostmi (zejména pravidelné peněžní platby, odvod naturálií, pracovní robotní povinnost), měšťané nebo nižší šlechtici zvyklí na své svobody, se dříve nebo později snažili z těchto povinností vyvázat.

Převod statku na sestru patrně buď nebyl schválen, nebo nebyl dotažen do konce z jiného důvodu. O dva roky později totiž Johana Griemillerová svůj statek prodala Jiřímu Hradeckému z Bukovska. Tehdy, roku 1591, se z listu brandýského důchodního písaře Pavla Matějíčka, dozvídáme bližší podrobnosti o historii daného majetku. Píše, že již v dobách, kdy hrad a ves Jenštejn vlastnil Jan Dobřichovský z Dobřichova (tj. až do 80. let 16. století), tento grunt „lidem stavu rytířského v držení jsou bejval“. A stejně jako brandýský hejtman naráží na nebezpečí, které plyne z držby poddanských statků v rukou nižší šlechty.

Buď jak buď, nižší šlechtici, měšťané a další privilegované vrstvy se tu a tam k poddanským majetkům dostávali. Často je paradoxně získávali přímo od panské správy jako odměnu za pro panství vykonané služby či jako současní i bývalí panští úředníci.

Jen malý exkurz na závěr. S jenštejnskými Griemillerovými byl příbuzensky spojen alchymista Jaroš Griemiller z Třebska, autor česky psaného rukopisu z roku 1578, který před nedávnem vyšel edičně pod názvem „Rosarium philosophorum. Růženná zahrada filozofská“.

 

Prameny a literatura:

  •  Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 276, sign. B 94/119 (prodej dvora J. Griemillerové v Jenštejně, 1589-1591).
  • PRÁŠEK J. V.: Brandejs nad Labem. Město, panství i okres, 3. díl, Brandýs n. L. 1913, s. 102n.

 

 

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.