(Martin HŮRKA, Dva vykáňští emigranti do USA, Zpravodaj OÚ Vykáň, 2011, listopad, s. 8)

V době kolem poloviny 19. století můžeme v našem regionu vidět celou řadu zajímavých emigrantů, kteří odcházeli z hospodářských, politických, náboženských a jiných důvodů do ciziny (zejména do USA). Z Vykáně jmenujme hned dva – a ne ledajaké emigranty. Jan Borecký (*1828 Břežany, †1911 Little Rock /Arkansas, USA/), rodák ze sousedních Břežan se přibližně ve svých osmi letech přestěhoval s rodiči do Vykáně. Rodina v linii otce Felixe byla původně evangelická, ale na smrtelném loži Felix Borecký přešel ke katolictví, a dle jeho přání i všichni tři jeho synové (Jan, František a Karel) byli ve vyšehořovickém farním kostele v srpnu 1839 převedeni na katolickou víru (ještě spolu s Annou Stupeckou). Sám Jan Borecký po mnoha letech vzpomíná: „Věřících nacpalo se do kostela až dusnem omdlévali. Církev římsko-katolická slavila toho dne slavné vítězství. Na klekátku před oltářem klečela Anna Stupecká a s ní tři bratří Borečtí…Po evangelium sestoupil farář od oltáře k nám a předříkával nám slavnostní odřeknutí se všeho bludařství a kacířství protestantského… “.

Borecky

Jan Borecký se rozhodl přibližně kolem svého 25. roku života odejít do Ameriky, kde poté prožil ještě více než 50 let. Povoláním byl krejčí, ale po svatbě roku 1856Annou Šulovou si zařídil v Milwaukee český hostinec. O rok později se ale manželé Borečtí přestěhovali do St. Louis. Zde byl Borecký činný při zakládání českých spolků, které zároveň patřily mezi nejstarší v celých USA. Jmenujme českou knihovnu a čtenářský vzdělávací spolek Slovanská Lípa, ochotnické divadlo či zpěvácký spolek Lumír. V lednu 1860 vyšlo první číslo Národních Nowin (po Slowanu Amerikánském o pár týdnů druhé nejstarší české noviny v USA). Taktéž při této události byl Jan Borecký, který se stal jejich v pořadí třetím redaktorem. Noviny se ovšem následujícího roku přestěhovaly do Wisconsinu a sloučily s týdeníkem Slowan Amerikánský pod novým názvem Slávie. To již ale občanská válka Jihu proti Severu klepala na dveře. Hned na jejím počátku se Borecký stal jedním z organizátorů české setniny v St. Louis, které tehdy představovalo jakési „hlavní město“ amerických Čechů. Nacházelo se ovšem v hraničním státě mezi Severem a Jihem a i samo město bylo rozděleno mezi přívržence prezidenta Severu Lincolna a jižanského prezidenta Davise. Drtivá většina českých a německých imigrantů sympatizovala s antiotrokářským Severem. Jan Borecký se hned na počátku války (1861) účastnil útoku na sklad zbraní v Jižany ovládaném vojenském táboře Jackson na okraji St. Louis. Po tříměsíční službě se Borecký vrátil domů a koncem války se pak přestěhoval s rodinou do Chicaga, kde si zařídil obchod. Zde se opět účastnil kulturního života a mj. vyučoval děti přistěhovalců češtině. Několikrát se stěhoval, až se po vypuknutí hospodářské krize (1873) odhodlal s manželkou a osmi dětmi vyrazit na Západ farmařit. Usadili se v Caldwellu (stát Kansas). V zemědělství se ale Boreckému nedařilo. Rok co rok stíhaly jeho farmu pohromy – kobylky, hmyz ničící úrodu, sucha. Roku 1880 farmu opustil a přestěhoval se do Arkansasu, kde chtěl ve farmaření pokračovat. Další rok sucha ale tyto jeho naděje pohřbil nadobro, a tak mu nezbylo než se za obživou odebrat do městského prostředí Little Rocku. Závěrem jen vzpomeňme sečtělost a literární činnost Boreckého. Kromě řady článků a drobných spisků určených českým přistěhovalcům sepsal též volební brožury „O socialismu“ či „Chudoba a společenské poměry“ určených na podporu nakonec neúspěšného kandidáta na amerického prezidenta, socialisty E. V. Debse.

Životní běh Jana Boreckého je v určitých momentech pozoruhodně protknut i s osudy dalšího vykáňského emigranta „za velkou louži“, Jana Kolenského (*1795 Vykáň, †1885 Manitowoc /Wisconsin, USA/). Jan Borecký se již jako jedenáctiletý klučina nevědomky přichomýtl k události, která měla pro Kolenského velmi bolestný průběh. Onoho výše uváděného parného srpnového dne 1839 totiž na klekátku hned vedle Jana Boreckého ve vyšehořovickém kostele klečela žena, kterou si Jan Kolenský již dlouhou dobu chtěl vzít za ženu, ale nemohl. Anna Stupecká byla sestrou záhy zemřelé první Kolenského manželky, po jejíž smrti převzala péči o osiřelé děti, nastěhovala se na Kolenského statek a hodlala si ho vzít za řádného manžela. Zdejší katolický farář v součinnosti se správou panství tomu však chtěl zabránit. Trnem v oku byla hlavně protestantská víra Stupecké. Kolenský opakovaně žádal o povolení k sňatku, panští drábové dokonce Stupeckou násilím ze statku vypudili, farář šířil o Kolenském a Stupecké „hrůzné zprávy, a ke statku jeho pohlíženo pověrečným lidem jako k nějaké lotrovské peleši, jako k sídlu sama Ancikrista“. Nakonec Stupecká nátlaku povolila a nechala se převést na katolickou víru (shodou okolností právě při oné svrchu vylíčené příležitosti spolu s bratry Boreckými). Sečtělý Jan Kolenský (měl ve Vykáni poměrně slušnou knihovničku) nebojoval jen s katolickou církví, ale též projevoval i smysl pro politické věci. Roku 1848 se na vrchu Klepci zúčastnil velkého táboru lidu a byl zvolen za náhradníka poslance do zemského sněmu. Tábor lidu na Klepec přivedl množství lidí ze vsí širokého okolí. Konal se ale v době, kdy zároveň vyšehořovický farář sloužil mši ve vykáňském kostele. Tam přišli však jen ženy, muži byli na táboře. Jan Borecký k této události poznamenává: „Farář se tím rozlítil a v kázání po mši zatracoval muže i ženám spílal, že nechávají muže toulati se po kopcích, místo co by měli býti v kostele, že nechávají muže čísti noviny, a tak se rozkatil, že jedna starší selka uprostřed kázání se naň obořila slovy, která nelze zde opakovati…“.

Do USA Jan Kolenský emigroval až v pokročilém věku. Vydal se tam za bratry své manželky Anny – Janem a Václavem Stupeckými. Ti se do Ameriky vystěhovali již roku 1856. Jan Kolenský pak žil v Americe jako stařec spíše v ústraní.

Martin Hůrka, historik OMPV

Prameny a literatura:

  • ČERMÁK, J.: Dějiny občanské války s připojením vzpomínek českých vojínů, Chicago 1889, s. 52-56.
  • VOJAN, J. E. S.: Českoamerické časopisy. Adresář a almanach českého obyvatelstva v Chicagu 1915, Chicago 1915, s. 36 a 82.
  • Jan Borecký. Naše Hlasy, 1910, roč. 30, č. 14 z 2. dubna.
  • Jan Borecký. Naše Hlasy, 1911, roč. 31, č. 29 z 22. července.
  • Krajané v Americe. Naše Hlasy, 1904, roč. 24, č. 48 z 27. listopadu.
  • Vzpomínky vystěhovalcovy. Naše Hlasy, 1904, roč. 24, č. 32-33 z 7. a 14. srpna.
  • Ze života starého vlastence. Naše Hlasy, 1885, roč. 5, č. 15 z 11. dubna.

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.