(Martin HŮRKA, Dávné cesty do Toušeně, Florián, 2020, č. 5-6, s. 10-11)

Pro vznik obce Toušeň právě v lokalitě, ve které se nalézá, měla nepochybný význam nejen řeka Labe, ale také existence Hradištka, vyvýšeniny s raně středověkým hradištěm.

Monoxyl

Žádné lidské sídlo nemůže existovat bez komunikací, které ho spojují s bezprostředními sousedy i vzdálenějšími centrálními místy. Nejstarší doklady o pohybu lidí po Labi máme v případě Toušeně v podobě nálezu raně středověkého monoxylu, tj. lodi zhotovené z jednoho kmene stromu pomocí tesání a vypalování. Z území České republiky je monoxylů dodnes známo přibližně kolem čtyřiceti. Nalézány jsou v podstatě jen při tocích dvou našich velkých řek Moravy a Labe. Okolí Toušeně je lokalitou s největší hustotou zdokumentovaných nálezů těchto lodí (Brandýs nad Labem, Toušeň, Čelákovice, Otradovice, Skorkov, 2× Přerov nad Labem). Další nálezy jsou doloženy v okolí Poděbrad nebo Kolína. Všechny naše monoxyly byly zhotoveny z dubu s jedinou výjimkou, a tou je nález učiněný roku 2002 u Otradovic. Tato loď, která je vystavena v Městském muzeu v Čelákovicích, byla vytesána z jedle. Proč se monoxyly dochovaly nejvíce ve středním Polabí? Jedná se o oblast, kde řeka Labe tekla pomalu s množstvím ramen. Tento charakter vodního toku je pro využívání loděk příhodnější než rychle tekoucí, kamenité horní toky. Právě zde na klidných, ale širokých vodách rybáři loďky využijí nejvíce, stejně tak ti, kteří se potřebují přeplavit na druhý břeh nebo na některý z ostrovů. Na „líně“ tekoucí řece je možné lodě využít i pro komunikaci s ostatními lokalitami položenými na toku oběmasměry. I v případě, že raně středověký člověk plul po proudu řeky, neměl by mít (za normálního stavu vody a síly proudu) problém s návratem do původní lokality ležící proti proudu i na větší vzdálenost. Roli při dochování monoxylů právě u nás hraje i bahnitější prostředí, které je nezbytným pomocníkem pro uchování dřeva a jiných organických materiálů ve vodním prostředí po mnoho staletí.

Hradiště

Toušeňské raně středověké hradiště má své počátky (pomineme-li významné pravěké osídlení této lokality) snad někdy kolem přelomu 8. a 9. století. Je tedy starší než nedaleká Stará Boleslav. Stáří toušeňského monoxylu prozatím nelze určit, je však ve shodě s většinou dalších nálezů kladeno právě do období raného středověku (6.-12. století). Podívejme se na další „opevněné“ lokality v okolí při řece Labi, které mají svůj původ ve středověku, řada z nich prokazatelně již v tom raném. U většiny z nich se opevněná podoba zračí již v názvu daného místa, byť název samotný může být spíše mladšího data, avšak ještě z období středověku. Začněme v Brandýse. Při ústí Vinořského potoka do Labe nám ještě dnes pomístní názvy Nižší Hrádek a Vyšší Hrádek odkazují na starou osadu Hrádek. Naproti přes řeku na nízkém labském ostrohu vzniklo kolem přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště. Přejdeme-li toušeňské Hradištko, dostaneme se do Čelákovic, kde v nejstarší části města kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie nacházíme mladší osadu Hrádek. Lokalita je v pramenech však rovněž zvána Hradištko. U Sedlčánek nedaleko bývalého středověkého přemostění Labe máme lokalitu zvanou Hrada či Na Hradech. Na Přerovské hůře zase stávalo výšinné hradiště. O pár kilometrů dál proti proudu narazíme na obec přímo nazvanou Hradištko. U výše zmíněných lokalit můžeme předpokládat pohyb lidí jak po řece, tak přes ni.

Přívoz

Vraťme se do Toušeně. Další doklad starých cest je schován v jedné z nejstarších písemných zmínek o přívozu v Čechách. Vztahuje se k roku 1293: česká královna Jitka uděluje příjmy z toušeňského přívozu faráři do Lysé. Koncem 13. století však Hradištko již nežilo, zato obec a tvrz Toušeň pod ním naopak ano. Zdá se, že v době existence Hradištka v raném středověku zde existoval, když ne přívoz, tak alespoň brod. Jak brod, tak přívoz měly za cíl umožnit přechod řeky do prostoru východně od Jizery. Při dalším pokračování trasy vedoucí z Prahy přes Toušeň na severovýchod směrem na Polsko (tzv. polská stezka) tak nebylo nutné znovu překonávat další vodní tok. Kdo mířil na sever do Lužice, využil přechod přes Labe u Staré Boleslavi, tedy západně od dolní Jizery.

Tousen mapa 1764Mosty

Toušeňský brod, minimálně od 13. století již přívoz, byl v 16.-18. století nahrazen soustavou dřevěných mostů, které pomocí dvou ostrovů umožňovaly překročení řeky. Mosty jsou ještě zakresleny na mapě z 18. století, krátce před jejich zničením. Viditelné doklady o nich máme také díky zachovanému náspu v lokalitě Mezi mosty/Malvíny i díky pozůstatkům dřevěných mostních pilotů, které bývají většinou schovány pod vodní hladinou přímo pod svahem Hradištka. Porovnáme-li polohu mostů přes řeku a polohu jádra obce Toušeň, zarazí nás ne úplně přímá vazba. Mohou pro to být tři důvody. Jedním je zachování staré komunikační tradice navázané na raně středověké hradištko. Za druhé se musíme zabývat samotnou fyzickou podobou místa, kde ostrovy velmi napomáhaly snadnějšímu překročení řeky ať už v případě brodu, posléze kombinaci brodu a přívozu či nakonec soustavy mostů. Za třetí musíme mít na paměti potřebu překročit řeku na vhodném místě východně od soutoku Labe s Jizerou (pokud tedy chceme snadno pokračovat směrem na Lysou nad Labem a dále do Polska, Kladska či Slezska). Každá z uvedených možností měla patrně svůj význam. Důležitost přechodu řeky Labe v těchto místech již v raném středověku může podpořit nález unikátního meče vyrobeného v 10. století v severní Evropě. Nalezen byl v roce 2016 v lokalitě Malvíny. Více se o jeho původu, způsobu výroby nebo hodnotě dočtete v (prozatím) šestidílném seriálu na stránkách Městského muzea v Čelákovicích. Zpráva o nálezu byla rovněž publikována v toušeňském Floriánu [2017/56/1+6].Tousen Mezi mosty

Směry cest

Kromě zmiňované polské stezky vedla přes Toušeň obchodní trasa, která spojovala Sasko s Vídní. Ta ve zdejším kraji kopírovala tok Labe. Tato tzv. lipská stezka však bude mladšího data, možná až z doby novověku, kdy se některým obchodníkům mohlo zdát výhodné vyhnout se placení cel v Praze. Odraz některých cest lze nalézt v mapách, a to jak historických, tak i těch dnešních. V případě Toušeně to můžeme nejlépe ukázat na historickém spojení s Prahou (jedná se současně o úsek výše zmíněné polské stezky). Zbytky starých polních cest směřujících víceméně přímo směrem k hlavnímu městu Čech (a současně jakoby nereflektujících existenci některých blízkých obcí) naznačují dvě trasy. První se skládá ze dvou větví: větev A/ první trasy vychází z Toušeně přes Zápy, Ostrov na Satalice (ponechává bez povšimnutí třeba Svémyslice nebo Dehtáry, i Radonice těsně míjí); větev B/ první trasy směřuje o něco jižněji na Dehtáry („líže“ Svémyslice) a dále u Radonic se sjednocuje s výše zmíněnou. Druhá trasa vychází od toušeňského Hradištka na Mstětice, dále pak v polích pokračuje až do Hloubětína, aniž by procházela kteroukoli vesnicí. Dávné cesty můžeme odhalovat i na základě studia úvozů, byť v rovinaté krajině pro jejich vznik nejsou vždy ideální podmínky. Jeden ze zdejších nejvýraznějších (a nejzachovalejších) úvozů u tzv. Králíkova kříže bude patrně pouze lokálního charakteru. To znamená, že cesta, která jím vedla, pouze umožňovala místním rolníkům přístup na jejich pole ležící jihozápadně od obce.

Ponaučení

Pozůstatky dávných cest, ať již v jakékoli formě, jsou hmatatelným dokladem odvěké touhy člověka po komunikaci s okolím. Moderní technologie nabízejí nové možnosti jejich výzkumu. Pomáhají především archeologické objevy zaniklých lidských sídel, pohřebišť nebo i jednotlivých předmětů jako třeba v případě toušeňského meče. Snažme se být k těmto věcem vnímaví a těšme se, co nového o Toušeni a jejím okolí v brzké budoucnosti ještě zjistíme.

Foto:

  1. Upravená mapa brandýského panství s patrnou soustavou mostů a brodu, žlutě zvýrazněno Hradištko a toušeňský hrádek, 1764 (Státní oblastní archiv v Praze, VS Brandýs nad Labem, inv. č. 3569).
  2. Místo bývalého mostu pod Hradištkem, 2018 (foto autor).

 

Aktuálně

Pracovní pozice

06. 09. 2022 | Brandýs nad Labem

Hledáme nového kolegu/novou kolegyni na pozici správce budov. Více informací v příloze.


3. sborník k historii Lhoty

24. 06. 2022 | Brandýs nad Labem

V červnu 2022 vychází již třetí ročník sborníku "Sedm okének do dějin Lhoty". Sborník vydala Obec Lhota opět ve spolupráci s naším muzeem při příležitosti setkání rodáků v rámci oslav výročí domnělé první písemné zmínky o obci. Brožurka je zdarma k dostání na OÚ Lhota či v Oblastním muzeu Praha-východ v Brandýse nad Labem (na doptání).


Publikace o Dřevčicích

24. 06. 2022 | Brandýs nad Labem

V rámci oslav 970 let od první (domnělé) písemné zmínky o obci Dřevčice byla koncem května 2022 vydána publikace Dřevčice v kronikách a vyprávění. Společně ji vydaly Obec Dřevčice a naše muzeum. Knížku lze zakoupit v Oblastním muzeu Praha-východ v Brandýse nad Labem, Masarykovo nám. 97 nebo na Obecním úřadě Dřevčice. Cena: 300 Kč.


Studentská rodopisná práce

11. 01. 2022 | Brandýs nad Labem

Student brandýského gymnázia Jan Vacek vytvořil v roce 2021 inspirativní genealogickou (rodopisnou) ročníkovou práci, která svými zdroji těží mj. i z našeho regionu. Stáhnout si ji můžete zde.


Publikace o Zárybech a Martinovu

29. 12. 2021 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2021 spatřila světlo světa rovněž stodvacetistránková publikace "Záryby a Martinov v běhu času". Společně ji vydaly Obec Záryby a naše muzeum. Knížku získáte na Obecním úřadě v Zárybech či v Oblastním muzeu Praha-východ v Brandýse nad Labem (na doptání).


2. sborník k historii Lhoty

22. 12. 2021 | Brandýs nad Labem

Těsně před Vánocemi 2021 vychází druhý ročník sborníku "Sedm okének do dějin Lhoty". Sborník vydala Obec Lhota opět ve spolupráci s naším muzeem. Brožurka je zdarma k dostání na OÚ Lhota či v Oblastním muzeu Praha-východ v Brandýse nad Labem (na doptání).


Kniha o historii Kozovaz

27. 09. 2021 | Brandýs nad Labem

Ve spolupráci s naším muzeem vydal Obecní úřad ve Vyšehořovicích v září 2021 publikaci "Kozovazy. Lidé a domy od nejstarších dob do poloviny 19. století". Publikace je zdarma k dostání na OÚ Vyšehořovice či v Oblastním muzeu Praha-východ.


Nové nálezy

27. 07. 2021 | Brandýs nad Labem

Poslední dobou se k nám do muzea dostává celá řada archeologických nálezů díky výzkumům v rámci projektu "Staré cesty v Polabí". Nálezy, které se ukáží pro projekt důležité, se snažíme obratem zpracovat, např. touto formou, viz zde.

Rádi bychom upozornili případné zájemce o spolupráci, že u nás mají dveře otevřené! Muzeum je možné oslovit a domluvit se na podmínkách zapojení do projektu "Staré cesty v Polabí".


Informace o cookies

Když kliknete na „Přijmout všechny soubory cookie“, poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.