(Martin HŮRKA, Clo na toušeňských mostech, Florián, 2020, č. 11-12, s. 11)

Vypravme se do poloviny 16. století. Na českém trůně sedí Ferdinand I. Habsburský, který byl po smrti Ludvíka Jagellonského († 1526 v bitvě u Moháče) zvolen českým králem. Ferdinand se snažil posílit zprvu slabou panovnickou pozici. Výtečnou příležitost dostal roku 1547, kdy po nepo­vedeném povstání české šlechty a měst získal volnou ruku ke konfiskacím. Do panovnického majetku spravovaného Českou královskou komorou tehdy přešel i majetek Krajířů z Krajku, a s tím takéToušeň. Při Labi se tak vytvořil ucelený pás tří královských panství: brandýského, přerovského a lyského.

Příjmy do panské pokladny plynuly z rozličných zdrojů, mj. i z výběru cla. To bylo vybíráno při průchodu určitými místy od obchodníků za převážené po­traviny, výrobky či hnaný dobytek. V pří­padě řeky Labe se však naskýtala příleži­tost vybírat clo prakticky od kohokoli na místech, která se jen tak nedala obejít – u přívozů a mostů. V našem regionu šlo o most brandýský, k němuž ještěv 16. století přibyly další, mj. i toušeňský. Dobrozdání o nahrazení toušeňské­ho přívozu mostní soustavou vydal místodržitel českých zemí arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, most byl postaven v letech 1561­-1562 [Florián 2012/10-12/25­-28; 2018/1-2/7]. Opatření se do­tklo i vybírání cla.Tousen mapa mosty 1764

Opakované potíže registruje správa brandýského panství se šlechtou.Někteří její členové se snažili z placení vymluvit s poukazem na to, že když využívají most, a ne prám, platit nemusí, jindy zase převážené zboží vy­kazovali jako zboží „pro vlastní po­třebu“ (tedy ne pro trh). Léta 1565 píše Jan Lichvic z Lichvic: „...co se dotejče nového mostu u Toušeně, kdež prve prám a přívoz jest bejval, a stav panský a rytířský clo platili, a až posavad někteří platí, ale na větším díle toho se zbraňují pravíc[e], poněvadž most jest, že platiti povinni nejsou, celnému lají i bíti [ho] chtějí, takže před nimi ucházeti musí.“ Léta 1591 si brandýský důchodní pí­sař Pavel Matějíček opět stěžuje: „...mnozí jak ze stavu panského, tak rytířského vysílajíce čeládku svou s vozy, koňmi a s pícemi do měst pražských netoliko s svými vlastními věcmi, ale i prodadouce lidem přespolním a hand­lířům buď ryby, másla, sýry i jiné rozličné vě­ci. Na to jim tolikéž, jako by toho k své vlastní potřebě vézti dali, listy fedrovní pod sekryty [pečetěmi] svými, aby na mostech anebo místech mejtních k tomu vysázených žádnejmi cly obtěžováni nebyli, dávají, což se již velmi zhusta děje.

Celný se řídil nařízeními královské komory, v podstatě celními tarify. Níže čteme z toho toušeňského, který sice není datován, dle všeho však pochází ze 70. či 80. let 16. století. Vidíme v něm platby za povozy. Když forman nebo sedlák převá­žel obilí nebo další produkty, zaplatil více, než když jel vůz prázdný. Drobná částka se vydávala i za každého koně, který po­voz táhl. S výjimkou místních (obyvatel Toušeně a Čelákovic) platili všichni, i pěší, kteří se chtěli dostat na druhou stranu řeky. A když hnali dobytek, museli za každý kus přispět rovněž drobnou částkou. Ze zboží vidíme přímo vyjmenované tyto položky: obilí, sůl, sukno, různé zvířecí kůže či živý dobytek, pivo, víno, sýry, ryby, ale také třeba nářadí jako sekery, lopaty, rýče, rovněž keramické ku­chyňské hrnce, ale i dřevěné nádobí.

Zvláštní úprava platila pro šlechtice: „Co se stavu panského a rytířského dotejče, kdyby [jejich] poddaní nějaké potřeby a nákla­dy jim náležité, vezli a od nich pořádný listy fedrovní na to ukázali, ty mohou bez cla pasí­rováni [propuštěni] býti. Však má se na to pilný pozor držeti, aby se skrz takové listy (jakž jest se předešle ďálo) žádný obmyslové neužívali...“ Jestli se šlechta mohla v ně­kterých případech placení vyhnout, pak Židé na tom byli opačně: „A co se židův dotejče, ti mají z celého nákladu o jeden grošvíce dávati, protože jest věc židovská; aby byl rozdíl mezi židem a křesťanem.“ Dřevěné mosty (tím pádem i dálková cesta překračující Labe) u Toušeně sice v 18. století zanikly, avšak clo se zde za­čalo vybírat ještě jednou, a to po polovině 19. století přímo v obci na silnici z Bran­dýsa do Čelákovic. O tom píše více nejstarší toušeňská kronika, jejíž přepis je ke stažení na webu městyse (strany 46­-47, v originále 438-­439).

Prameny a literatura:

  • Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 276, sign. B 94/51, Clo v Brandýse, Toušeni a Přerově (70.-80. léta 16. století)
  • Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 276, sign. B 94/58, Clo v Toušeni (1565­-1591)
  • Výřez mapy: Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Brandýs nad Labem, inv. č. 3569 (1764)

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...

Informace o cookies

Když kliknete na "Přijmout všechny soubory cookie", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.