Poměrně zajímavý fragment lužního lesa můžete nalézt mezi městy Brandýs nad Labem a Stará Boleslav. Ten byl v roce 1995 vyhlášen jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Přestože je území kvůli své poloze pod silným tlakem jak veřejnosti (zvýšená návštěvnost, drobný odpad), tak různých investičních záměrů vztahujících se k provozu města, zachovala se zde poměrně typická společenstva lužních lesů údolních niv velkých toků. Ve stromovém patře jsou nejvýraznější věkovité duby letní (Quercus robur), zejména ve východní starší části mající pralesovitý charakter. Dále je zastoupen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) nebo topoly (Populus nigra a P. alba). V bylinném podrostu je bohatě vyvinut jarní aspekt s dymnivkou dutou (Corydalis cava), křivatcem žlutým (Gagea lutea) nebo sasankou hajní (Anemone nemorosa). Součástí chráněného území (resp. jeho ochranného pásma) je také mrtvé labské rameno, v jehož litorálním pásmu je možné najít některé zajímavější druhy. Nesporně nejatraktivnější je zde v době květu populace stulíku žlutého (Nuphar lutea).

Území mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem zahrnuje na pravém břehu Labe současná chráněná území Lipovka a Hrbáčkovy tůně a cenné luční porosty mezi oběma přírodními rezervacemi, na levém břehu potom lužní les Netušil mezi Přerovem n. Labem a Sedlčánkami

Předmětem ochrany je několik mrtvých labských ramen a tůní odříznutých při splavnění Labe – oplývají významnou pobřežní a vodní vegetací: na vodní hladině zaujme velkými žlutými květy stulík žlutý (Nuphar lutea), z cennějších druhů je místy častá bíle kvetoucí žebratka bahenní (Hottonia palustris) a voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae).

Na vlhkých, často zaplavovaných loukách, se objevují některé vzácnější druhy, jako hrachor bahenní (Lathyrus palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), prstnatec májový (Dactylorhizamajalis), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a další druhy.

Významná jsou i společenstva písčin, zřejmě nejznámější je výskyt kriticky ohrožené trávy tomkovice vonné (Hierochloë odorata) na břehu Václavky a tůně Grado.

Součástí území je také les Netušil mezi Přerovem a Sedlčánkami s porosty tvrdých luhů, vrbových křovin a rákosin v zazemněných ramenech.

Velice hodnotná ukázka rozsáhlých zachovalých listnatých porostů s druhově pestrým bylinným patrem nacházející se mezi obcemi Sedlec, Bašť a Panenské Břežany.

reprezentující několik typů lesních přírodních stanovišť – bazifilních teplomilných doubrav, suchých acidofilních doubrav a hercynských dubohabřin.

Druhově bohaté bylinné patro s četnými jarními druhy – dymnivkami (Corydalis cava, C. pumila), plicníky (Pulmonaria obscura), sasankami (Anemone nemorosa, A. ranunculoides), kopytníky (Asarum europaeum) a dalšími ukazuje na kontinuitu lesa. V okolní kulturní a zemědělsky dlouhodobě využívané krajině se tak jedná o jediný větší komplex zachovalých lesních porostů.

V lese se v minulosti výmladkově hospodařilo a páslo a území sloužilo i jako obora. Po 2. světové válce se až do roku 1989 les stal vojenským prostorem, ve kterém se nacházel muniční sklad.

Zalesněný vrch nad obcí Brázdim, který je tvořen buližníky a pevnými břidlicemi. Buližníky jsou usazené křemité horniny pocházející ze starohor a vynikají svou pevností a odolností. I proto tento vrch odolal erozi a nápadně vyčnívá do okolí, přestože dosahuje pouhých 242 m n.m. V bývalém lomu bylo nalezeno větší množství zkamenělin, především ústřic.

Na nevelkých plochách skalnatých svahů se vyvinula cenná teplomilná vegetace. Brzy na jaře v rozvolněných plochách vykvétá v nízkých kobercích osívka jarní (Erophila verna), zastihnout můžete i vzácný křivatec český (Gagea bohemica), který k nám domigroval v meziledových dobách. Později na jaře je možné zastihnout žlutě kvetoucí pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus) s nápadně stříbřitými listy.